Po návratu za ostatními jsem vzrušeně řekl:
„Asi jsme viděli sochu Čtoucího člověka. Musíme ji natočit s maximálním zvětšením a k tomu potřebujeme stativ."
„A pod sochou Čtoucího člověka jsou uloženy hlavní Zlaté desky Lemuřanů, na kterých jsou zapsány Pravdivé znalosti, které mohou od základu změnit život lidstva," pronesl vzletně Selivěrstov.
Opět jsem pozorně zkoumal svahy kopců. Po chvíli jsem si vzrušeně řekl:
„To nejsou divné pruhy. Z oblaků se jednoduše vynořila stupňovitá pyramida."
Bylo dost dobře vidět, že ta ,hora' má pravidelný pyramidální tvar se seříznutým vrcholem. Nehledě na to, že jižní stranu hory částečně zakrývala vrstva sněhu, pruhy, podobné stupňům, byly naprosto jasně vidět.
"Znepokojen těmito myšlenkami jsem usedl na pahrbek a hleděl směrem ke Kailásu. Měl jsem v rukou mapu, podle níž jsem mohl přesně určit polohu hory, zahalené mraky. Pak můj pohled sklouzl stranou a najednou se zastavil západně od Kailásu na neobvyklé hoře pravidelného tvaru. Pozorně jsem se zadíval. Zabušilo mi srdce. „Vždyť to není hora! Je to pyramida!" řekl jsem vzrušeně nahlas sám pro sebe."
„Zajímavé! Poprvé vidím evropského vědce, který zná a upřímně věří možnosti sebekonzervace lidského těla - samádhi a také vážně hovoří o existenci Genofondu lidstva v hlubokém podzemí Himaláje a Tibetu," vzrušeně reagoval Ataman. „Pozoruhodné je i to, že se nepovyšujete a máte velmi uctivý vztah k našemu náboženství a našim zvykům a... dokonce nazýváte naše náboženství věděním předchozích civilizací, proneseným přes staletí."
Když jsme vycházeli z jednoho chrámu, potkali jsme člověka s dlouhými vlasy, oblečeného do exotického oděvu. Na čele měl nakreslen nějaký vzor. Pravou rukou nám ukazoval nějaké gesto, podobné tomu, které bylo ztvárněno na jedné ze soch Buddhů.
„Hej!" zvolal na nás hřmotně.
„Možná je to jogín," řekl naivně Ravil.
"V tom okamžiku jsem nevěděl, že ve Městě Bohů pod starodávnými pyramidami brzy uvidíme pro zdejší hory nepřirozené hroudy prachu, kter vznikají při broušení kamene. Budu se na ten prach okouzleně dívat a pochopím, že se tu nebrousily kameny, ale celé hory. A pouze tehdy a v plné míře si uvědomím energetickou sílu stroje dávných předků, lépe řečeno energetickou sílu člověka. Kromě toho, drahý čtenáři, se neudržím a trochu předběhnu vyprávění, když vám řeknu, že ve Městě Bohů objevíme ještě jeden stroj pradávných lidí, ale podstatně jiné konstrukce a obrovských rozměrů."
"Zemi se snaží ovládnout mimozemské civilizace. Stalo se to již miliónkrát a děje se to stále. Nazývá se to boj tmy a světla. Pokaždé, když se zdá, že je obsazení nevyhnutelné, se najde jeden velmi čistý člověk, který se dokáže dostat na další úroveň vědomí, potom najde loď a zvedne ji do vzduchu. Tehdy je tento člověk obdařen velikou silou a vše, na co pomyslí nebo pocítí, se stane realitou."
... Odpověď však nepřicházela. Dokonce jsem se začal sám na sebe zlobit. Uvědomoval jsem si, že komplex stupy Svajambanat symbolizuje něco velmi důležitého, významného, to, co vzniklo ještě před Světovou potopou nebo těsně po ní, a co mělo velký vliv na rozvoj lidstva. Ale co?
Začal jsem zkoumat jednotlivé části hlavní stupy Svajambanat. Co znamená její kupole? Čí oči jsou zobrazeny na stupě? Co znamená stupňovitý jehlan? Co symbolizuje baldachýn na vrcholu stupy?
„Žiadne náboženstvo nie je vyššie ako Pravda“
Helena Petrovna Blavatská
Dnes môže byť ťažké zorientovať sa v priehrští ezoterických skupín a smerov. Jedno zlaté pravidlo hovorí, že ak sa chceš niečomu naozaj priučiť, musíš ísť k samotnému zdroju. Dá sa teda povedať, že čím staršie, tým lepšie. Niekedy mám však dojem, že ľudia viac reagujú na zaručené novinky. Ich autori sa neraz hrdia vyhláseniami, že síce vychádzajú z prastarých náuk (ako inak), no práve oni ich mimoriadne šťastlivo pretransformovali do jazyka človeka dneška a navyše obohatili o najnovšie poznatky, o ktorých sa našim predkom ani nesnívalo. V praxi to však vyzerá často ako viac či menej okázalá sebaprezentácia so zištnými cieľmi. Našťastie existujú skutoční Zasvätenci, ktorí nám ono zdrojové poznanie sprostredkúvajú. Dnes budeme hovoriť o dáme, ktorú ľudstvo naplno docení zrejme až v budúcnosti...
Představil jsem si v duchu obrovské Město Bohů, které napříč měří přes 50 km a které se skládá z mnoha různých pyramid, monumentů a zrcadel Času. Představil jsem si, že všechny z nich jsou navíc vícevrstvé, a uvědomil si, že v tomto areálu může být skutečně zakódován celý pozemský život, který byl kdysi stvořen (znovu?!) v celé jeho rozmanitosti a jednotě. Uvědomil jsem si, že nelze stvořit člověka... odděleně od všeho živého, protože... každá buňka se cítí být člověkem. Sáhl jsem do skříně, vytáhl mapu Města Bohů a začal ji zkoumat.
