V dílu "Experiment 5" jsme experimentem dospěli k poznání, že staří Egypťané dokázali vytvořit umělý kámen ještě před začátkem dynastického Egypta. Klademe si otázku, jestli toho Egypťané nevyužili ještě pro jiné využití, např. ve stavebnictví, sochařství. V dílu "Experiment 1" jsme uvedli, jak se Velká pyramida nestavěla, dnes uvededme, jak se pyramida stavěla. Komu se bude chtít, může s námi sledovat postup stavitele, jak prováděl stavbu pyramidy.
Minule jsme navštívili na Sahaře lokalitu Nabta Playa s vyspělou kulturou, odkud do nilského údolí přišla nová kultura s vědomostmi umožňujícími rozvoj společnosti, ke kterému v následujících letech došlo. Dnes navštívíme záhadnou civilizaci již na egyptském území, která dodnes byla tabu, jako by se vynořila ze země - Sakkara Gisr el-Mudir. Jak se tam dostala? Vznikla vývojem kultury ze Sahary, nebo přišla odjinud? Budeme pátrat.
V minulém dílu „Experiment 5“ jsme skončili u toho, že na začátku dynastického období kolem 3100 př.n.l. bylo nalezeno množství kamenných artefaktů a přitom tehdejší hrnčíři uměli vyrobit nádoby pouze z hlíny. Budeme zkoumat toto přelomové období historie a prehistorie kolem roku 3100 př.n.l., kdy započala 1. dynastie. Budeme konfrontovat nálezy a hledat souvislosti. Uvedeme experiment, který připravila sama příroda.
Půjdeme po stopách, jak se došlo k tomu, že Cheops byl prohlášen za stavitele pyramidy. V prvním dílu jsme sledovali průběh experimentu se stavbou malé pyramidy, kdy i s použitím moderních prostředků to bylo fiasko. Pokoušeli jsme se vstoupit do dutin Velké pyramidy pomocí robotů s tušením nálezu. Zatím bez výsledku, ale naděje existuje. Zkoumáním komor nad pohřební komorou jsme dospěli k neprokázanému autorství Velké pyramidy. Je celá řada dalších skutečností, které se vymykají našemu myšlení. V tomto dílu budeme sledovat otázku tvorby kamenných artefaktů, které nebylo možné vytvořit měděnými nástroji. Tedy kdy, kdo a jak odpovíme nakonec.
Půjdeme po stopách, jak se došlo k tomu, že Cheops byl prohlášen za stavitele pyramidy. Pokusíme se zrekonstruovat průběh výzkumu a odhalování stavby nejdokonalejší ze všech pyramid - Cheopsovy pyramidy. Dohledáme dokumenty, které se vážou k autorství Velké pyramidy, uvedeme okolnosti jejich nálezu, navštívíme je v místech jejich nálezu a současného uložení.
V prvním dílu jsme sledovali pokus o stavbu malé Velké pyramidy, ve druhém dílu jsme sledovali pokus proniknout do neznámých dutin Velké pyramidy větracími šachtami. Jak to dopadlo už víme. Ve třetím dílu budeme sledovat průnik do známých komor neznámého účelu, které se nacházejí nad pohřební komorou faraona. Opět položíme otázky, které vzniknou při průzkumu.
Takový experiment provedl egyptolog Mark Lehner s americkou televizní stanicí Nova, čímž chtěl dokázat, že to bylo možné pomoci měděných nástrojů a lan.
Nasledujúci text je kompilátom komentárov pána Mojmíra Štěrbu, ktoré zanechal pod článkom „Záhada okolo veľkej pyramidy“. Podľa nášho názoru si plne zaslúžia byť vydané ako samostatný článok a veríme, že povzbudia ďalších bádateľov vyjadriť svoje myšlienky. Prajeme skvelé čítanie.
redakcia
Alternativní historie je ve Wikipedii definována jako „co by bylo, kdyby“. V tomto článku je pod tímto pojmem chápána jako historie alternativní k oficiálně přijímanému popisu minulosti na Zemi.
Tento článok opisuje chybný vývoj medicíny od čias Louisa Pasteura. To, proti čomu ortodoxná medicína bojuje všetkými prostriedkami, „zlé“ vírusy a baktérie, sú v skutočnosti zárodky života, ktoré žijú v symbióze s živnou pôdou. Ortodoxná medicína sa tak do značnej miery zameriava proti životu, čo vlastne pojmom „antibiotiká“ aj priznáva. Moderná priemyselná spoločnosť považuje chorobu za osud. Raz zasiahne jedného, inokedy druhého.
Je důležité si uvědomit, že státní výživová doporučení jsou z velké části ovlivněna zemědělskými dotacemi. Nejsou vytvořena na základě vědy o výživě. Zkrátka, důvodem, proč se vám říká, že základem vaší stravy mají být obilniny, je to, že za obilniny jsou farmáři státem placeni. Je jich hodně, a jsou levné, ve srovnání se zdravějšími potravinami jako je zelenina, na kterou je poskytováno málo dotací.
