V januári 1986 som sa po prvý krát prechádzal po planine v egyptskej Gíze. Nado mnou sa do výšky týčil zázrak reprezentujúci jednu z najväčších nevyriešených záhad histórie nášho druhu, monument, ktorý ma fascinoval odkedy som ho ako dieťa po prvý krát videl na obrázku. Stál som pred Veľkou pyramídou.
V roku 1940 prenikol ›› Konrad Zuse (vyslovuj Zús), muž, ktorému sa pripisuje skonštruovanie prvých počítačov, do podstaty spôsobu ako by vesmír mohol fungovať. Keď tak spravil, prišiel tiež na nový náhľad na našu úlohu v stvorení. Keď vymýšľal programy do prvých počítačov, položil si otázku, ktorá znela viac ako z románu, ako seriózna vedecká možnosť.
Iskra v oku a nezlomná energia plná nadšenia v zdieľaní Poznania. Skutočná osobnosť na preplnenom poli spirituálnych a motivačných rečníkov. Oháňať sa rôznymi vedeckými výskumami a dodať tak punc tisíckrát prepraným a viac-menej vyblednutým heslám je pomerne obvyklé. To ale rozhodne nie je prípad Gregga Bradena. Je výnimočný, rovnako ako jeho život!
Nové pohľady na záhady a tajomstvá fyziky. Do ezoteriky sa totiž zdanlivo dá zaradiť všetko, čo sa nedá zaradiť inam. Dalo by sa povedať, že ezoterika sa zaoberá poznatkami, ktoré sa dosiaľ nedočkali uznania. Kniha pojednáva o rôznych zaujímavých javoch a o tom, ako sa dajú skúmať, vysvetliť a zaradiť. Aj aké máme voči nim predsudky alebo ich naopak využívame neodborne a neopatrne.
“Budeme-li chtít vyplnit duchovní vakuum vytvořené tím, čím se věda stala, potřebujeme rozvinout zcela rozdílnou znalostní bázi – takovou, v níž jsou prvořadé hodnoty, etika, osobní rozvoj a duchovní růst. Je důležité říci, že i přes ztrátu duchovních kořenů zůstává věda slušným pokusem objevit nová fakta a potvrdit pravost těch stávajících. Nicméně tak, jako dnešní vědci vyvinuli nástroje k proniknutí tajemství fyzických, vědci budoucnosti vyvinou prostředky k proniknutí až za fyzikální hranice.To znamená vývoj dosud nepoužívaných druhů vnímání – v podstatě naše „vnitřní smysly“ – do té míry, ve které budou tak užitečné v hledání znalostí a porozumění stejně tak, jako našich důvěrně známých pět fyzických smyslů.”
“Chceme-li prožívat a pochopit nefyzické aspekty světa a sebe samých, musíme nejprve vyvinout prostředky, jak to učinit. V praxi to zahrnuje rozvoj a používání forem vědomí, které dřímají u většiny lidí. Skutečný proces probouzení a tréninku tohoto „dodatečného vědomí“ není vůbec lehký. Je to stejně komplexní trénink, jako je to i specifický výcvik v tom, být schopen prožívat to, co možná prožíváme pouze náhodně a zřídkakdy ve formě zvláštní zkušenosti. Pokud bychom takový trénink absolvovali, rozsah našeho vnímání by se značně rozšířil a věřím, že by to změnilo naše životy. Myslím, že stojí za to si zkusit představit některé takové změny.”
“Pojďme odhalit i další «úskalí» všeobecně známých teorií vesmíru. Především, vymezíme pojem hmoty. Jako hmota se rozumí, objektivní realita, kterou vnímáme. Vnímání – informace která vstupuje do mozku z okolního světa prostřednictvím smyslových orgánů. Účelem smyslových orgánů je zajištění optimální existence člověka jako živého organismu v okolním prostředí. Smyslové orgány člověka se zformovaly jako výsledek adaptace člověka na podmínky existující v zaujímané ekologické nice. Proto rozvoj smyslových orgánů šel cestou optimálního přizpůsobení se lidského organismu ekologickému systému.”
Dnešní věda je jako dvousečný meč. Na jedné straně poukazuje směrem k realitě. Na straně druhé nevědomky blokuje naši přímou zkušenost s touto realitou. To vyžaduje trochu vysvětlení. Od doby, co Fritjof Capra v roce 1970 napsal Tao fyziky, bylo napsáno mnoho knih, které popisují nápadné paralely mezi skutečností popsanou moderní fyzikou a skutečností popsanou mystiky. Obě hovoří o vzájemné propojenosti, celistvosti, „tanci energie“ a zásadní roli vědomí. Zároveň však věda vede k blokování určitých druhů reality, protože se omezuje pouze na fyzické poznání. Sleduje a studuje pouze fyzické aspekty světa a lidského bytí.
“Krásným obrazným jazykem, dostupným porozumět mu kterémukoliv člověku, ať už žil před čtyřiceti tisíci léty, nebo dnes, naší předkové informovali o uspořádání Vesmíru. Udivují přesností a rozsahem předávané informace. Náš současný Vesmír, který je jen částečně znám současným vědcům, ukazuje jak je to malá část, jako zrnko písku na břehu nekonečného oceánu.”
“Experimenty prováděné Dr. Ludginem Wangem v prinstonském vědeckovýzkumném institutu přinesly ohromující výsledky – paprsky světla se ve specifickém plynovém prostředí pohybovaly rychlostí 300x vyšší, než je teoretická maximální rychlost světla. Druhá skupina fyziků v Itálii získala informace o šíření mikrovln rychlostí o 25% vyšší, než teoretický možná.”
