Píšeme

Obelisky se tyčí k nebi jako symbol neomezené mocí vládců, jako pojítko se svým slunečním božstvem Ra, který jim měl zajistit život věčný. Touto mánií trpěli vládci světových mocností. Když nemohli odtáhnout z Egypta pyramidy, odtáhli alespoň obelisky. I když měli dostatek poddaných a prostředků, zjistili, že zhotovení 300 tunových kvádrů nejsou schopni zajistit ani s pokročilejším nářadím, než měli staří Egypťané. Proto nechali obelisky převážet s potížemi v celku nebo po kusech do svého království, aby ohromili své poddané.

Velkou pyramidu máme postavenou. Tentokrát si prohlédneme objekty na Gízské plošině a budeme vyhledávat objekty, které nás přesvědčí o mistrovství egyptských stavitelů a matematiků. Budeme hledat svědectví o obráběcích technologiích, hledat technické a fyzikální prostředky, kterými bylo možné geometrických tvarů dosáhnout.

V předchozích dílech jsme probírali stavbu pyramidy z hlediska možných technologií. Přitom jsme stavebním, obráběcím úkonům přiřazovali vlastnost "milimetrová přesnost", mezi kvádry nelze vložit ani žiletku – přesnost obráběcích technologií. Z hlediska uskutečněné stavby jsou jakékoliv teorie bezpředmětné, když se vyhýbají základnímu fenoménu přesnosti.

Stavíme pyramidu. Králova komora a Královnina komora je postavena a nám zůstává poslední úkol: dostat se na vrchol Velké pyramidy z úrovně Královy komory. Ve stavbě budeme pokračovat ve stínu dvou technologií: Technologie A – technologie pokročilé civilizace a Technologie B – technologie měděného dláta. Pokusíme se vymodelovat, jak by si s tím poradila dnešní, nebo i pokročilejší technika a jak technika měděného dláta.

Stavba Královy komory. V minulém dílu Experiment 17 jsme převezli z Asuánu do přístavu v Gíze žulu pro stavbu Královy komory. Dnes budeme ze žuly stavět Královu komoru. Opět podle technologie A s vyspělou technologickou úrovní a Technologie B s technologickou úrovní měděného dláta a doleritových koulí. Odpovíme na otázku, jak do výšky 60 m Královy komory lze vyzvednout kvádr těžší než 60 tun.

Transport. V minulém dílu Experiment 16 jsme se seznámili s problémy těžby žulových kvádrů v Asuánu technologií vyspělou a technologií měděného dláta. Pokusíme se zrekonstruovat přepravu 165 mohutných kvádrů pro Královu komoru do přístavu v Gíze pod pyramidou. Vyhodnotíme časové relace těžby a přesunu, jestli se v jednotlivých technologiích vejdeme do projektované doby stavby 20 roků.

Stavba Královy komory. V minulém dílu Experiment 15 jsme představili 2 technologie možné pro stavbu žulové komory panovníka. Teoreticky lze obě použít, jak jsme experimentálně ověřili, ale otázka je, jaká je realita. Jedna věc je jistá. Králova komora je postavena ze žuly, nám nezbývá, než se pokusit vystopovat její původ. Žulové kvádry jsou základním stavebním materiálem pro stavbu Královy komory, proto se budeme věnovat jejich výrobě, opracování a přepravě.

Králova komora. V minulém dílu Experiment 14 jsme se seznámili s Královninou komorou, tajnými dutinami, chodbami a šachtami. Dnes postoupíme na stavbu Královy komory. Vědomosti o tom, jak se pyramida stavěla, ukládal stavitel do tajných komor. Dále pokračoval v přípravě na stavbu Královské komory. Nejdříve se s komorou seznámíme a potom budeme stavět.

V minulém dílu Experiment 13 jsme se seznámili s Královninou komorou, tajnými dutinami a chodbami. Dnes postoupíme na stavbu Královniny komory a šachet z ní vystupujících. K čemu šachty sloužily zatím neumíme říci, ale každopádně jsou důkazem o mistrovství egyptských stavitelů. Po těchto vědomostech pátral i sám faraon Chufev a pátráme po tom dodnes...

„Konečne uskutočnený úžasný objav, nádherná hrobka s neporušenými pečaťami, znovu zasypaná, čaká na Váš príchod, blahoželám...“
Howard Carter

Tutanchamon, trónnym menom Nebcheprure, bol faraón v starovekom Egypte. Patrí do 18. dynastie a bol v poradí dvanástym faraónom tejto dynastie. Vládol v rozmedzí približne 1333 pred Kr. až 1323 pred Kr.

Stránky

Odoberať Píšeme