Libor Čermák | Když se řekne „Peru“, nejčastěji si člověk představí Machu Piccu, Sacsayhuaman, Nazcu a mnohé další notoricky známé stavby. Jenomže zdejší kultury po sobě zanechaly i plno dalších úžasných míst. Pojďme některé z těch méně známějších v krátkosti navštívit. A přitom bych chtěl poukázat na některé možné archeoastronautické aspekty.
Libor Čermák | Se zájmem jsem si přečetl nový článek záhadologa Vladimíra Šišky „Andělské vlasy“, který se objevil na stránkách badatelů z Projektu Záře. Tento jev, jenž občas doprovází objevení jevu UFO je velice zajímavý. Nejedná se o žádné andělské zjevení, ale o podivný jev projevující se padáním jakých si pavučinám podobných vláken, která jsou vzhledem bílá a průsvitná a krátce po dopadu na zem zmizí.
Libor Čermák | Nedávno jsem si náhodou zalistoval publikací „Zakázaná archeologie“ od Reinharda Habecka a Klause Dony. Na straně 248 mojí pozornost upoutalo zobrazení dvou kotoučů s podivným obrázkovým písmem. Cituji: Modly kultury Vinca. Podobně jako nálezy z Glozelu, i artefakty kultury Vinca spadají do období, kdy po Sumerech ještě nebylo ani vidu ani slechu...
Libor Čermák | Mohl by být život na tzv. exoměsících, tj. přirozených satelitech obřích planet v cizích soustavách? Či naopak by nám exoměsíce mohly pomoci nalézt život na samotných exoplanetách? Právě na exoměsíce a mimozemský život bych jsem se chtěl zaměřit tomto článku.
Libor Čermák | Možná to zní moc fantasticky, ale je možné, že naše současná technologická civilizace, jež obývá modrou planetu, není v její více než čtyřmiliardleté historii tou první. Naše civilizace trvá asi 6 tisíc let. To je s porovnáním obrovského stáří naší planety a s obrovského stáří života na ní jak plivnutí do moře. Stačí si jen představit dobu od druhohor, tj. posledních 250 milionů let. Proti té je 6 tisíc let epizodou tvořící pouhou jednu čtyřicetitisícinu. To znamená, že jen doba trvání naší civilizace by se do celého období dala naskládat více než 40 tisíckrát.
