Libor Čermák | Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba Artemidin chrám v Efesu? Efes bylo starověké náboženské středisko a současně antické velkoměsto iónského Řecka, čítající tehdy až 200 tisíc obyvatel. Nalézalo se v Malé Asii na území dnešního Turecka, poblíž dnešního města Selcuk. Známé bylo už v 2. tisíciletí před naším letopočtem u Chetitů, což je doklad velice starého osídlení.
Libor Čermák | O tom, že mnohé starověké civilizace měly tak pozoruhodné vědomosti, jako by je získaly ve 20 a 21. století, jsem se na svém blogu zmiňoval už několikrát. Věděli snad i o potopeném kontinentu? V článku Podivuhodné znalosti dávných civilizací jsem se takovýmito věcmi zabýval. Například Mayové měli podivuhodný kalendářní systém, který se skládal ze zvláštních kalendářních cyklů, které se nazývaly: Kin (den), Unial (20 dní), Tun (360 dní), Katun, Baktun, Pictun, a tak dále. Tou největší byl Alautun, který odpovídá cca 64 milionům let. Je jen pouhá náhoda, že právě takováto doba se zhruba rovná době, před kterou došlo ke zkáze dinosaurů? Věděli snad něco o nich staří Mayové?
Libor Čermák | Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba visuté zahrady Semiramidiny v Babylonii? Tentokrát se vydejme do Babylonie, dnešního Iráku, na břeh řeky Eufrat. Opět tu máme div světa, ke kterému se vztahuje spousta dosud nevysvětlených záhad. Tou asi nejzákladnější je to, zda vůbec někdy existovaly.
Libor Čermák | Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba druhý egyptský div – maják na ostrově Faros v Alexandrii? Maják na ostrově Faros byla bezesporu jedna z nejúžasnějších staveb starověku. Jeho stavba byla započata kolem roku 300 před naším letopočtem a dokončena kolem roku 280 před naším letopočtem.
Libor Čermák | Vždy zajásám, když se dozvím o nějaké úžasné, avšak méně známé památce starých civilizací, navíc opředené záhadami. A tak se také stalo, když jsem se dozvěděl o Moray, podivné stavbě u Cuzka. Nalézáme se asi 40 kilometrů severozápadně od peruánského města Cuzco. Kdybychom pokračovali dále, narazili bychom na dvě další významné incké památky. Nejprve na Ollantaytambo a později i na Machu Picchu (Nezodpovězené otazníky prastarých kameníků).
Libor Čermák | Tak jsme se zase od jednoho blogera dozvěděli, že víra v Boha je přežitek a že by měla zaniknout. Nemůžu si pomoci, ale takovouto věc nemůže napsat člověk, kterého bych měl považovat za moudrého. Tento bloger zcela očividně splácal dohromady dvě různé věci. Víru v Boha a víru v náboženská dogmata.
Libor Čermák | Světovou veřejnost nedávno oslnil nález podivných obrazců – tzv. geoglyfů na Arabském poloostrově. A já bych chtěl na tomto místě upozornit na zajímavou souvislost. Nyní se vydejme do Jordánska. V jeho východní části, ve stejnojmenné oáze, nalézá se město Azraq. V jeho okolí můžeme při brouzdání po googlemapě narazit na stovky až tisíce podivných kruhových až květinových struktur. Někde jsou těsně u sebe, někde jsou osamocené a někde najdeme celé rodiny těchto záhadných obrazců.
Libor Čermák | Havajské ostrovy jsou 50. státem Spojených států amerických. Jejich rozloha je 28 tisíc kilometrů čtverečních. To je jako zhruba třetina České republiky. Žije zde 1200000 obyvatel, to znamená tolik jako má zhruba Praha. S porovnání s Českou republikou to je jen desetina, ale i tak má tento stát při volbě americké presidenta své čtyři volitele (což je dokonce o jednoho volitele víc než rozlohou největší stát USA - Aljaška). Ale co je méně známé je to, že i zde se nalézají věci, které hrají do karet archeoastronautické hypotéze a dalším záhadám.
Libor Čermák | Je to sice malý ostrovní stát v jihozápadní části Tichého oceánu. Svojí celkovou rozlohou se dá přirovnat k běžnému českému okresu, ale archeoastronautických záhad je tu tolik, že by mu každý jiný stát mohl jen tiše závidět. Souostroví Tonga se skládá zhruba ze 172 různě velkých ostrovů, z nichž 36 je obydlených. Nalézá ze zhruba ve třetině vzdálenosti mezi Novým Zélandem a Havajskými ostrovy.
Libor Čermák | Tichomořské ostrovy jsou prolnuté archeoastronautickými záhadami. Stačí vyslovit taková místa jako Velikonoční ostrov, Nan Madol, Tonga nebo Kiribati a záhad najdeme spoustu. A nebo také Markézy. I zde se nalézají málo známé záhady. Souostroví Markézy je zajímavé například svým umístěním. Nalézají se totiž v samotném středu Tichého oceánu...
