EXKLUZÍVNE

Myšlenka, že Chufuova pyramida byla hrobkou, popírá logické a přesvědčivé uvažování. Zaprvé, pohřební předměty nebyly nalezeny v žádné z komor pyramidy. Ani tam nejsou žádné nápisy, které by popisovaly hrobku. Zadruhé, její vnitřní vzhled je zvláštní a neodpovídá anatomii lidských bytostí. Průchody, které vedou do jejích tří komor jsou jen o něco málo vyšší než tři stopy (cca 90 cm) na výšku i na šířku. Ani tam nejsou žádné schůdky, takže abyste se mohli pohybovat, musíte se plazit po čtyřech. To činí pohyb uvnitř pyramidy téměř nemožným pro kohokoliv, natož pro pohřební průvod. Zatřetí, stěny a zdi nejvyšší komory, domnělé pohřební komory, byly postaveny ze sedmdesátitunových granitových desek s dalšími pěti vrstvami granitu v oblasti nad jejím stropem. Nakonec, jak by každý detektiv považoval za důležité, tak kolosální struktura jako je Chufuova pyramida vyžaduje enormní zdroje na vybudování, což vyžaduje oprávněný a odůvodněný motiv. Tím hrobka není.

Atlantida: jméno, které zná každý a téměř každý ví, že odkazuje na bájný zatopený ostrov v Atlantském oceánu, který byl poprvé zmíněn v příběhu řeckého filozofa Platóna někdy během 4. století př. n. l. Zda Atlantida existovala, je domněnkou už skoro čtyři sta let, a to od té doby co v roce 1626 vydal Francis Bacon svůj román Nová Atlantis. Atlantida je kontroverzí, která trvá dodnes.

Naša planéta ja plná záhad. Cez dejiny až po vedu, vždy nájdeme niečo, čo sa dá len ťažko vysvetliť. Naša planéta má všetko - od záhadných, zvláštnych i desivých miest, až po krajiny a kraje, ktoré vyzerajú ako z hollywoodskych sci-fi filmov. V tomto článku sa pozrieme na 20 najbizarnejších miest na našej planéte. Poriadne si ho vychutnajte.

Na Zemi azda niet podobného miesta, akým je egyptská plošina v Gíze. Každý, kto sa čo i len trochu zaujíma o históriu a civilizáciu, si je tejto skutočnosti vedomý. Na plošine sa totiž nachádzajú Veľké pyramídy a ich strážca v podobe sochy, Veľká Sfinga.

Naša planéta ja plná záhad. Cez dejiny až po vedu, vždy nájdeme niečo, čo sa dá len ťažko vysvetliť. Naša planéta má všetko - od záhadných, zvláštnych i desivých miest, až po krajiny a kraje, ktoré vyzerajú ako z hollywoodskych sci-fi filmov. V tomto článku sa pozrieme na 20 najbizarnejších miest na našej planéte. Poriadne si ho vychutnajte.

Fascinácia Stephena Mehlera starovekým Egyptom začala vo veku ôsmich rokov a viedla jeho vzdelávanie a spirituálny rozvoj po celý život. Mehler je vyškoleným archeológom a prehistorikom. Pôsobil tiež ako vedecký pracovník Rádu Rozenkruciánov AMORC v San José (Kalifornia) v rokoch 1978-1980. Takmer 16 rokov bol študentom, učeníkom a blízkym priateľom v Egypte narodeného egyptológa a presláveného domorodého strážcu múdrosti Abd’el Hakima Awyana (1926-2008) známeho ako Hakim.

Budeme-li chtít vyplnit duchovní vakuum vytvořené tím, čím se věda stala, potřebujeme rozvinout zcela rozdílnou znalostní bázi – takovou, v níž jsou prvořadé hodnoty, etika, osobní rozvoj a duchovní růst. Je důležité říci, že i přes ztrátu duchovních kořenů zůstává věda slušným pokusem objevit nová fakta a potvrdit pravost těch stávajících. Nicméně tak, jako dnešní vědci vyvinuli nástroje k proniknutí tajemství fyzických, vědci budoucnosti vyvinou prostředky k proniknutí až za fyzikální hranice.To znamená vývoj dosud nepoužívaných druhů vnímání – v podstatě naše „vnitřní smysly“ – do té míry, ve které budou tak užitečné v hledání znalostí a porozumění stejně tak, jako našich důvěrně známých pět fyzických smyslů.”

Chceme-li prožívat a pochopit nefyzické aspekty světa a sebe samých, musíme nejprve vyvinout prostředky, jak to učinit. V praxi to zahrnuje rozvoj a používání forem vědomí, které dřímají u většiny lidí. Skutečný proces probouzení a tréninku tohoto „dodatečného vědomí“ není vůbec lehký. Je to stejně komplexní trénink, jako je to i specifický výcvik v tom, být schopen prožívat to, co možná prožíváme pouze náhodně a zřídkakdy ve formě zvláštní zkušenosti. Pokud bychom takový trénink absolvovali, rozsah našeho vnímání by se značně rozšířil a věřím, že by to změnilo naše životy. Myslím, že stojí za to si zkusit představit některé takové změny.”

Dostali sme do redakcie mimoriadne zaujímavé foto s príbehom. Kontaktovali sme autora, miesto nám neprezradil. Vraj aj tak nie je isté, či by ho po toľkých rokoch našiel... Kvalita fotografie nie je ideálna, ale znalcom na posúdenie snáď postačí. Viete o tomto kameni niečo viac? Ozvite sa na: redakcia@miesta.net

Dnešní věda je jako dvousečný meč. Na jedné straně poukazuje směrem k realitě. Na straně druhé nevědomky blokuje naši přímou zkušenost s touto realitou. To vyžaduje trochu vysvětlení. Od doby, co Fritjof Capra v roce 1970 napsal Tao fyziky, bylo napsáno mnoho knih, které popisují nápadné paralely mezi skutečností popsanou moderní fyzikou a skutečností popsanou mystiky. Obě hovoří o vzájemné propojenosti, celistvosti, „tanci energie“ a zásadní roli vědomí. Zároveň však věda vede k blokování určitých druhů reality, protože se omezuje pouze na fyzické poznání. Sleduje a studuje pouze fyzické aspekty světa a lidského bytí.

Stránky

Odoberať EXKLUZÍVNE