EXKLUZÍVNE

(sans. abhi – nad, dhamma – učení, pitaka – koš) „to, co je nad učením“. Je to sbírka buddhistických traktátů metafyzického obsahu o psychologické etice, metafyzice a filozofii. Pitaky – koše jsou tři; názory sestavené v této pitace přednesl podle buddhistické tradice nejučenější z Buddhových žáků Kassapó krátce po Gautamově smrti (Buddha Gautama) na koncilu v Rádžagrze u Magadhy. Jsou doplněním původního prostého Buddhova učení, zaměřeného pouze k problému osobní strasti, který mistrně řešilo. Lidstvo ovšem problémy strasti vždycky dost netíží, proto vznikají abstraktní otázky. Ty však nikdy nemohou být zodpovězeny naprosto autoritativně, protože když ne v současnosti, tak jistě v budoucnosti mohou být zodpovězeny podstatně jinak. Co ovšem žádná doba nemůže řešit podstatně jinak než přítomnost, je právě otázka strasti. Proto je Buddhovo učení úplné, kdežto metafyzické problémy jsou pouze dočasným abstraktním nazíráním. Kromě „čtyř Buddhových pravd“ můžeme proto považovat vše ostatní v buddhismu za dočasné nebo doplňkové učení. (O dalších dvou pitakách viz pitaka, Suttapitaka, Vinajapitaka.)

Úplná, nekonečná realita existuje v siedmich aspektoch a v kvalitách sedmich koordinujúcich Absolútien:

1. Prvý zdroj a Centrum
2. Druhý zdroj a Centrum
3. Tretí zdroj a Centrum
4. Ostrov Raja
5. Absolútne Božstvo
6. Univerzálne Absolútno
7. Bezvýhradné Absolútno

Tak jsem nedávno surfoval po internetu a četl jsem si množství nabídek kolegů léčitelů. Nabízejí velkou škálu služeb. Od jednoduchého „dobíjení“ energií přes harmonizaci čaker až po neznámé cizojazyčné praktiky, které laikovi ani náznakem neobjasní, co že s ním asi bude léčitel provádět aby jej uzdravil.

Domnienku, že behom faraónskej doby bolo nadviazané spojenie medzi dvomi kontinentmi, Afrikou a Amerikou, potvrdzujú ďalšie doklady. V marci roku 1992 prizvali nemeckí bádatelia skúmajúci obsah egyptských múmií súdnu znalkyňu Dr. Svetlu Balabanovú z Ústavu súdneho lekárstva v Ulme. Prvá testovaná múmia bola nazývaná Henutauej, „Pani Oboch zemí“, z 21. dynastie (asi 1069 pr. Kr.), ktorej rakva bola bohato zdobená obrazmi bohyne nebies Nuty. Balabanová s veľkým prekvapením našla vo vzorkách z tejto i z niekoľkých ďalších múmií z múzea v Mníchove veľké množstvo nikotínu a kokaínu.

"Systém znamení v terajšej podobe bol prevzatý od Grékov, ktorí milovali úhľadnosť a symetriu. Znamenia delia zverokruh na dvanásť častí. Jednotlivé znamenia nepredstavujú úplne oddelené, ale na seba nadväzujúce jednotky, súbory kvalít. Každé nasledujúce znamenie popiera určité vlastnosti znamenia predchádzajúceho a obsahuje vlastnosti nové. Napríklad Býk stabilizuje energiu Barana, dáva jej poriadok, Blíženci obohacujú poriadok intelektom a popierajú Býkovu materiálnosť. Jednotlivé znamenia reprezentujú vývojový cyklus a je možné si ich predstaviť ako nekončiacu špirálu, v ktorej každá nasledujúca časť je vývojovo vyššie, než predchádzajúca."

„Nechce sa mi žiť.“
„Nevládzem...“
„Balím to, je mi už všetko jedno!“
„Chcem odísť – aspoň na chvíľku si oddýchnuť.“
„Môj život ma už nezaujíma!“
„Nenávidím sa!!“
„Nechcem žiť svoj život!!!“
„Chcem prestať existovať – proste nula – nič!!!“
„Že sa to nedá?“
„Ach Bože, do čoho som sa to len namočil...“

V Egypte existovala uzatvorená a tajomná organizácia kňazov, ktorej symbolom bolo Hórovo oko. Kňazi predstavovali skutočnú moc ukrytú v tieni faraónov. Boli pokračovateľmi kňazov, ktorí prežili koniec predchádzajúceho cyklu ľudstva. Potopu sveta vnímali ako príležitosť obrátiť ľudstvo k vyššiemu cieľu a vytvoriť spoločnosť, ktorá by sa venovala duchovnému rozvoju.

Květoslav Minařík na základě vlastního úsilí podle pouček jógy dosáhl zkušeností, které se podle jeho slov shodovaly s vrcholnými výsledky tibetského buddhismu. Díky těmto výsledkům pochopil a přímo na sobě poznal smysl a způsob postupu různých duchovních směrů a náboženství. Na základě povahy tohoto poznání se také rozhodl, že se bude snažit je sdílet s ostatními lidmi. Proto mimo jiné napsal rozsáhlé literární dílo, v němž popisoval různé cesty a způsoby duchovního vývoje. Snažil se přitom brát do úvahy psychologii a způsob myšlení Evropana 20. století. Hlavní důraz kladl na způsob života, který vede k duchovnímu zdokonalení člověka a harmonicky rozvíjí všechny složky jeho bytosti (fyzickou, duševní i mentální). Květoslav Minařík ve svých knihách přibližoval problematiku duchovního vývoje, nauk a jejich praktického uplatňování z různých hledisek a různých duchovních tradic tak, aby tyto záležitosti byly přístupné co nejširšímu okruhu lidí. Z toho také vycházela šíře rozsahu jeho díla.

Jednou z oblastí, v ktorých sa od nás prírodné bytosti veľmi líšia, je spôsob ich vnímania. Spočiatku som sa divila, ako to, že dévovia stromov a iní elfovia poznajú podrobne moju životnú situáciu, zdravotné problémy, alebo témy, ktoré ma práve zamestnávajú. Na moju otázku mi déva stromu odpovedala, že vraj na mne môže tieto veci vidieť. Tým „na mne“ ale nemienila špičku nosa ani iné výrazné časti tela, ale môj jemnohmotný zjav.

Stránky

Odoberať EXKLUZÍVNE