V současné době existuje několik studií, které prokázaly, že při dlouhodobě snížené koncentraci 1,25 D se zvyšuje riziko vzniku nemocí. Logickou otázkou v tomto případě je: Co způsobuje nízké koncentrace 1,25 D?
Nejpůsobivější důkazy podporující přírodní stravu poskytují náhled do způsobu, jakým se tolik biologických faktorů kombinuje a integruje v procesu, který vede k maximálnímu zdraví a minimalizaci nemocí.
K přiblížení tohoto procesu nám poslouží několik následujících analogií. Letící hejna ptáků či těkající hejna ryb jsou schopna ve zlomku vteřiny změnit směr, aniž by to u nich vyvolalo chaos. Zdá se, že mezi nimi panuje kolektivní vědomí - všichni vědí, kam směřují a kdy si hodlají odpočinout. Mravenčí kolonie a roje včel také uvnitř společenstva účinně organizují různé pracovní povinnosti. Tyto zvířecí aktivity se nám zdají úžasné, ale už jste se někdy pozastavili nad tím, jak je jejich chování do nejmenších podrobností koordinováno? Já osobně vidím stejné vlastnosti a mechanismy, kterými bezpočet činitelů přírodní stravy vytváří magii zdraví na všech úrovních našeho těla; tj. mezi našimi orgány, našimi buňkami a mezi našimi enzymy a mikrostrukturami tvořícími naše buňky.
Pro ty, kteří neznají prostředí biomedicínské výzkumné laboratoře, uvádím, že její stěny často pokrývají velké plakáty, ukazující tisíce biochemických reakcí probíhajících v našem organismu. Jedná se o známé souvislosti; daleko více jich však stále čeká na objevení. Vzájemné vztahy mezi jednotlivými reakcemi jsou nesmírně poučné, zejména z pohledu jejich konečných dopadů.
Drobným příkladem tohoto mohutného systému je účinek vitaminu D a jeho metabolitů na některé nemoci probírané v této knize. Dokládá komplexní propojení mezi reakcemi probíhajícími v našich buňkách, stravou, kterou jíme, a prostředím, které obýváme.
Ačkoliv může jistá část zásob vitaminu D v našem organismu pocházet z potravy, běžné množství vitaminu D obvykle získáváme během expozice slunečním svitem (několik hodin týdně). Tato schopnost našeho organismu syntetizovat vitamin D dala vznik myšlence, že se nejedná o vitamin, ale o hormon (tzn., že jedna část našeho těla ho vyrábí a v jiné části těla funguje).
V naší kůži se nachází prekurzor vitaminu D a pomocí UV záření vzniká vitamin D. Pokud máme dostatek slunečního svitu, je naše potřeba vitaminu D pokryta. Dalšími zdroji jsou samozřejmě i vitaminem D obohacené mléko, oleje jistých druhů ryb a vybrané doplňky stravy.
Vitamin D vznikající v kůži následně putuje do jater, kde se enzymaticky mění na metabolit, který je hlavní zásobní formou vitaminu D v těle (koncentruje se hlavně v játrech, ale i v tukové tkáni člověka).
Následující krok je klíčový. V případě potřeby je určitá část zásobní formy vitaminu D přenesena z jater do ledvin a tam ji další enzym přemění na superaktivovaný metabolit, který se nazývá 1,25 D. Míra konverze zásobní formy vitaminu D na superaktivovanou formu 1,25 D je v tomto systému klíčová, protože metabolit 1,25 D je v našem těle odpovědný za většinu významných funkcí vitaminu D
1,25 D je asi 1 000 krát aktivnější než zásobní forma vitaminu D. Proti zásobní formě, která je v našem organismu přítomna dvacet i více dnů, přetrvává 1,25 D pouze šest až osm hodin. Tento rozdíl jasně ukazuje jednu významnou zákonitost přítomnou u většiny podobných systémů: čím vyšší aktivita, tím kratší životnost a čím nižší koncentrace, tím lepší responzivní systém; tj. nízké koncentrace 1,25 D mohou velmi rychle vyvolat reakci, pokud je zabezpečen dostatečný přísun zásobní formy vitaminu D.
Vztah mezi zásobní formou vitaminu D a superaktivovaným 1,25 D se podobá velké nádrži zemního plynu zakopané na dvoře (zásobní forma vitaminu D), ze které opatrně čerpáme jeho malá množství do hořáku v naší troubě. Přívod plynu (superaktivovaný 1,25 D) se musí, bez ohledu na množství zásob v nádrži, regulovat velmi opatrně. (Přesto je nutné přiměřeně velkou zásobu mít.) Stejně tak je nesmírně důležité, aby byl při naší reakci enzym v ledvinách "šetrný a citlivý" a nechal vzniknout správnému množství 1,25 D, a to ve vhodnou dobu.
Vitamin D má v našem organismu celou řadu významných účinků a zabraňuje vzniku mnoha závažných nemocí. Z důvodů maximální jednoduchosti je tento vztah schematicky znázorněn jako inhibice přeměny zdravé tkáně na tkáň nemocnou prostřednictvím 1,25 D.
Vitamin D na severním a jižním pólu
Takže podle toho, co jsme viděli, zvyšuje v našem těle dostatečné množství slunečního svitu koncentraci zásobní formy vitaminu D, a tím pomáhá při ochraně našich buněk. To by ovšem znamenalo, že by se jisté nemoci mohly vyskytovat v těch oblastech světa, kde je slunečního svitu méně, tedy v zemích poblíž Severního a Jižního pólu. Samozřejmě, že takové důkazy existují. Budu konkrétnější: na severní polokouli se v severských zemích vyskytuje kromě jiných nemocí i více diabetu I. typu, roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy, osteoporózy, rakoviny prsu, rakoviny prostaty a rakoviny tlustého střeva.
Badatelé již šedesát let vědí, že např. roztroušená skleróza (RS) souvisí se zeměpisnou Šířkou. Ze Schématu je patrné, že postupujeme-li směrem od rovníku, výskyt RS se významně mění, přičemž v porovnání s rovníkem je výskyt RS na severu až stonásobně vyšší. Podobné je to i v Austrálii - na jihu kontinentu je méně slunečního svitu a více RS (r=91 %). V porovnání se severní Austrálií (19°S) se RS vyskytuje na jihu asi sedmkrát častěji (43°S).
Tyto nemoci však nejsou ovlivňovány pouze nedostatkem slunečního svitu; míra jejich výskytu je dána širšími souvislosti. První pozoruhodnou záležitostí je kontrola a koordinace reakcí souvisejících s vitaminem D. V tomto systému funguje regulace na několika stupních - nejvýznamnějším místem je v tomto ohledu přeměna zásobní formy vitaminu D na superaktivovaný 1,25 D, ke které dochází v ledvinách. Tato kontrola je uskutečňována prostřednictvím dalšího komplexního systému reakcí zahrnujících "manažera" - tedy jistý druh hormonu, který vzniká v příštítných tělíscích (Schéma 02)
Když tedy např. potřebujeme více superaktivovaného 1,25 D, hormon příštítných tělísek zvýší aktivitu enzymu v ledvinách a tím i tvorbu 1,25 D. V opačném případě dojde stejným mechanismem ke snížení aktivity enzymu. Během pouhých vteřin dokáže hormon příštítných tělísek regulovat množství superaktivovaného 1,25 D v našem těle. Stejný hormon má významné funkce i na jiných místech tohoto regulačního systému - viz označení šipkami. Schopností zasahovat na různých místech a regulovat celý chod systému tak hormon příštítných tělísek připomíná dirigenta velkého orchestrálního tělesa.
Za optimálních podmínek nám zcela stačí sluneční svit, který dodá vhodné množství zásobní formy vitaminu D, z níž ve vhodném časovém okamžiku vznikne superaktivovaný 1,25 D. Dokonce i starší lidé, jejichž schopnost vytvářet vitamin D za pomoci slunečního svitu je snížená, se nemusí ničeho obávat, pokud mají dostatek slunečního záření. Co to znamená "dostatek"? Pokud víte, kolik slunečního svitu způsobí lehké zarudnutí vaší kůže, pak jedna čtvrtina tohoto množství 2-3krát týdně je pro tvorbu zásobního vitaminu D více než dostatečná. Pokud vám tedy kůže zarudne asi po 30minutovém slunění, potom je vhodná doba pro syntézu zásobní formy vitaminu D deset minut, a to třikrát týdně.
Jestliže nemáte dostatek slunečního svitu, pak je vhodné konzumovat vitamin D v potravě. Téměř všechny jeho zdroje v naší potravě představuje do jistých potravin uměle dodávaný vitamin D, např. do mléka a snídaňových cereálií. Jak ukazují některé důkazy, toto množství vitaminu D spolu s ostatními vitaminovými doplňky by mělo hrát významnou a za jistých okolností i pozitivní úlohu.
Podle výše uvedeného schématu spolu sluneční svit a hormon příštítných tělísek udržují celý systém v chodu tak, aby nám zajišťoval trvalý přísun zásobní formy vitaminu D a flexibilní tvorbu superaktivovaného 1,25 D. Pokud hovoříme o zdrojích zásobní formy vitaminu D, pak je sluneční svit daleko logičtější variantou než příjem vitaminu D z potravy.
Když se systém zadrhne
V současné době existuje několik studií, které prokázaly, že při dlouhodobě snížené koncentraci 1,25 D se zvyšuje riziko vzniku nemocí. Logickou otázkou v tomto případě je: Co způsobuje nízké koncentrace 1,25 D? Významné snížení koncentrace 1,25 D způsobují potraviny obsahující živočišné bílkoviny. Tyto bílkoviny vytvářejí v krvi kyselé prostředí, které pak znemožňuje enzymu v ledvinách vytvářet tento významný metaboolit.
Druhým faktorem ovlivňujícím tento proces je vápník. Koncentrace vápníku v naší krvi významně ovlivňuje optimální fungování našich svalů a nervů, musí být tedy velmi přesně regulována. Superaktivovaný vitamin 1,25 D udržuje krevní koncentraci vápníku v úzkém rozmezí, a to pomocí sledování a regulace absorpce vápníku z potravy, kterou zpracováváme v trávicím systému, pomocí regulace jeho vylučování do moči a stolice a pomocí ovlivňování jeho výměny s kostním systémem, který je v našem organismu největší zásobárnou tohoto prvku. Např. pokud se koncentrace vápníku v krvi zvýší, sníží se aktivita 1,25 D, vápník se méně vstřebává a naopak se více vylučuje. Jedná se o velmi citlivý regulační mechanismus. Se zvyšováním koncentrace vápníku v krvi se aktivita 1,25 D snižuje; pokud se hladina kalcia snižuje, aktivita 1,25 D vzrůstá.
A teď to přijde: pokud konzumujeme příliš mnoho vápníku, snižuje se aktivita enzymu v ledvinách a následně i koncentrace 1,25 D. Pravidelná konzumace vysokého množství vápníku tedy není v našem zájmu.
Koncentrace 1,25 D v krvi je tedy snižována jak konzumací přílišného množství živočišných bílkovin, tak konzumací velkého množství vápníku. Živočišné potraviny se svými bílkovinami potlačují tvorbu 1,25D. Kravské mléko však obsahuje jak živočišné bílkoviny, tak vápník. V jedné z nejrozsáhlejších studií týkajících se RS (ta se pojí se sníženými koncentracemi 1,25 D) se prokázalo, že konzumace mléka je stejně důležitým rizikovým činitelem jako výše zmíněná zeměpisná šířka. Stejný vztah mezi výskytem RS a zeměpisnou šířkou ukázaný na Schématu platí i v případě vztahu zeměpisné šířky ke konzumaci živočišných potravin.
Málo slunečního svitu, více nemocí
Mohli bychom uvažovat o tom, že nemoci jako RS vznikají alespoň částečně kvůli nedostatku slunečního svitu a kvůli nízkým koncentracím vitaminu D. Tyto hypotézy jsou podpořeny zjištěními ukazujícími, že lidé žijící na severu v přímořských oblastech (tj. Norsko a Japonsko) a konzumující mnoho ryb bohatých na vitamin D, trpí RS méně než lidé obývající vnitrozemí. Nicméně v těchto rybami se živících skupinách obyvatel se také konzumuje daleko méně kravského mléka. Konzumace kravského mléka je podle vědeckých pozorování spojena s rizikem vzniku RS a diabetu I. typu, a to nezávisle na příjmu ryb.
V případě konzumace potravy bohaté na živočišné bílkoviny tak existuje celá řada reakcí, které společně způsobí vznik nemoci. Pokud se sníží krevní koncentrace 1,25 D, aktivita IGF-1 se zároveň zvýší. Společně pak oba činitelé přispívají k rychlejšímu dělení buněk a pomalejšímu odstraňování starých buněčných populací, což podporuje vznik a rozvoj rakoviny (je citováno sedm studií). Např. u lidí s nadprůměrnými koncentracemi IGF-1 v krvi existuje až 5,1 krát vyšší riziko vzniku pokročilé formy rakoviny prostaty. Pokud se tento stav kombinuje s nízkými krevními koncentracemi bílkoviny inakativující IGF-1 (což automaticky znamená vyšší aktivitu IGF-1), riziko pro tento typ nádoru se dále zvyšuje 9,5krát. Což je silně znepokojující úroveň rizika. Vše se však točí okolo toho, že živočišné potraviny, např. maso a mléko, vedou ke zvýšení koncentrací IGF-1 a snížení koncentrací 1,25 D, a toto v obou případech zvyšuje riziko vzniku maligního procesu.
Výše uvedené příklady představují pouze některé z činitelů a procesů ovlivňujících systém regulace množství vitaminu D. Pokud konzumujeme v rámci zdravého životního stylu vhodné potraviny, pak se tyto mechanismy postarají o udržení našeho zdraví. Naopak, v případě konzumace nesprávných potravin se budou jejich škodlivé účinky mnoha reakcemi systému zesilovat. Tyto škodlivé potraviny však obsahují kromě bílkovin a vápníku daleko více složek, které mohou přispívat ke vzniku nemoci.
Nelze předpokládat, že by tolik mechanismů fungujících tak koordinovaně představovalo pouhou náhodu. Příroda by nemohla připravit natolik vytříbené systémy bez určitého záměru. Tyto mechanismy fungují v našich buňkách a v celém těle ve velkém počtu a jsou složitě propojeny do vyššího dynamického celku, kterému říkáme "život".
Zdroj: http://www.wmmagazin.cz/
Súvisiace:
Vitamín D sa ukázal byť v predchádzaní chrípke oveľa lepší než očkovanie
http://www.miesta.net/clanok/ing-marian-fillo/vitamin-d-sa-ukazal-byt-v-...Mozart zomrel kvôli nedostatku vitamínu D
http://www.miesta.net/clanok/danicina-rubrika/mozart-zomrel-kvoli-nedost...V. Svět zachvátila epidemie nedostatku vitamínu D
http://www.miesta.net/clanok/zdravie/svet-zachvatila-epidemie-nedostatku...VI. Ještě k vitamínu D: vitamín A snižuje jeho účinnost!
http://www.miesta.net/clanok/serial-preco-mi-je-zle-ked-pocujem-je-to-ve...Užívate vitamín D? Len vyhadzujete peniaze, tvrdia vedci
http://www.miesta.net/clanok/serial-preco-mi-je-zle-ked-pocujem-je-to-ve...
