Kniha, jež, jak napsal sám autor, vyznáním lásky, určeným lesu, se v Německu dostala na seznam bestsellerů a svoje místo si vytrvale drží. Autor, lesník, který se rozhodl vykonávat svoje povolání „jinak“ přináší spoustu nových a leckdy velmi překvapivých poznatků ze života našich zelených přátel, které samozřejmě probouzejí naši zvědavost a nastolují otázky, jaké by nás za takzvaně „normálních“ okolností nenapadlo klást. Zjistíme, že se stromy podobají nám lidem mnohem víc, než jsme kdy tušili, což by mohlo – a možná mělo – znamenat, že zásadním způsobem změníme svůj vztah k nim.
Málokdo třeba ví, že stromy mohou být velmi solidární, že pečují o své nemocné sousedy a dokáží tak udržet při životě i pařezy, které by měly být mrtvé už stovky let, že mají dokonce něco jako „sociální úřad“, ba i jakousi politiku regulace početí, že „kojí“ svoje miminka a následně své potomstvo systematicky a přísně vychovávají, aby dokázalo přežít i v krušných podmínkách. Zachovávají dokonce určitou etiketu, jejíž ustanovení nelze brát na lehkou váhu.
Všechny tyto „lidské“ vlastnosti, které nás mohou dojmout k slzám, však nevylučují nesmiřitelný boj o životní prostor, jenž nezřídka velí, potírat v zájmu vlastní populace příslušníky jiných druhů. V jednotlivých kapitolách knihy se dovíme mnohé o specifickém vztahu stromů k času, o jejich obdivuhodné vodní logistice i o tom, jak funguje lesní klimatizace. Pochopíme, kdy je potřeba světlo, a v jakých situacích naopak dokonale vyhovuje i námi oblíbené zelené přítmí. Nahlédneme do složitých mechanizmů soužití stromů s nejrůznějšími rostlinnými i živočišnými „partnery“ – plísněmi a houbami, hmyzem, ptáky i zvěří, a uvědomíme si, jak komplikovaným a dokonalým systémem je přirozeně vyrůstající les, v němž autor knihy sbíral svoje zkušenosti, které nezřídka vyvrací mnohá dlouhá léta tradovaná laická přesvědčení i názory odborníků.
Bezpochyby zajímavé je sledovat cesty stromů, jejich migraci ze severu na jih a zase zpět, pochopitelně v obrovském, pro nás stěží představitelném časovém horizontu. Odolnost stromů a jejich nezdolná vůle k životu je všeobecně známou skutečností, málokdo však ví, že neexistují pouze druhová specifika, ale i něco, co velmi připomíná individuální charakter a dává tak tušit, že každý jedinec je nejenom zástupcem svého rodu, ale i naprosto jedinečnou osobností, která má emoce a podle všeho i paměť, umí počítat a je schopna činit samostatná rozhodnutí. Víme, že stromy bývají nemocné, avšak kdo by tušil, že se i u nich objevuje diagnóza „syndrom vyhoření“? Osudy „dětí ulice“, to znamená stromů, vysazovaných pro naše potěšení do městského prostředí, nás možná přimějí k tomu, abychom se v alejích a parcích chovali citlivěji a už při jejich zakládání respektovali i potřeby těch, kdo nejsou jen věcmi, konkrétně kusy dřeva, nýbrž živými bytostmi. Autor věnuje značnou pozornost rozdílům mezi přirozeně se vyvíjejícím lesem a porosty, vysazovanými převážně z ekonomických důvodů, tudíž ovládanými hlavně nutností pokud možno co nejefektivnější těžby dřeva. Sám měl to štěstí, že se mohl stát „strážcem pralesa“, to znamená, organizmu, který žije, umírá a znovu povstává v souladu s odvěkými přírodními rytmy a současně reaguje na aktuální změny životního prostředí.
Jeho kniha tak přináší vědění, získané osobním prožitkem, vědění, provázené úctou k tajemstvím života, jež se nám odhalují pouze zčásti a možná jenom proto, abychom si uvědomili naše propojení s přírodou, na něž ve své posedlosti technikou a údajnou svrchovaností lidského ducha tolikrát zapomínáme. Avšak i tam, kde se vyhneme dalekosáhlým filozofickým úvahám a velkým slovům, stále ještě zůstane netušené bohatství a spousta malých objevů, které můžeme učinit na každé procházce lesem.
Kniha Tajný život stromů – co cítí, jak komunikují vyšla v listopadu 2016 v nakladatelství Václav Kazda. Lze ji objednat na: http://www.knihykazda.cz/tajny-zivot-stromu-co-citi-jak-komunikuji
Magdalena Havlová
Súvisiace:
Václav Kazda
http://www.miesta.net/autor/vaclav-kazda
