Bájná královna ze Sáby má své potomky zřejmě v Etiopii. Vyplývá to z genetického výzkumu. Africká královna, která měla přinést králi Šalomounovi bájný poklad, tak pravděpodobně skutečně pochází z Etiopie, jak mnozí předpokládali.
Nový výzkum doložil, že populace Etiopanů patří mezi geneticky nejrozmanitější na světě. Oznámil to mezinárodní tým, který vedl Luca Pagani z Universtiy of Cambridge a Wellcome Trust Sanger Institute v Hinxtone (Velká Británie). Kromě Britů tvořili tým vědci z Etiopie, Pákistánu a Itálie. Odhalili míchání některých etiopských a mimoafrických populací, které proběhlo před přibližně 3000 lety.
Doplnili tím dřívější lingvistickou podporu legendy o královně ze Sáby, která měla mít dítě s králem Šalomounem. Uvádí se to ve Starém zákoně i v Koránu.
Etiopie má v antropologii speciální postavení. Právě tam se totiž našly dosud nejstarší známé fosilie našeho druhu Homo sapiens, které mají přes 200 000 let. A poloha této země v Africkém rohu z ní dělá demografickou bránu, přes kterou Homo sapiens migrovali do zbytku Afriky a do Eurasie a odtud do Austrálie a později do Nového světa.
"Na základě jejich zeměpisného umístění je logické se domnívat, že migrace z Afriky před 60 000 lety měla svůj počátek buď v Etiopii, nebo v Egyptě. Z genomové perspektivy se ale dosud o populacích severovýchodní Afriky vědělo jen málo. Náš výzkum je první, který pokrývá reprezentativní panel etiopských populací. Chtěli jsme porovnat genomy Etiopanů a jiných Afričanů, abychom získali zásadně důležitý dílek do africké - a celosvětové - genetické skládačky," vysvětlil Luca Pagani.
Analyzovali DNA 235 osob z deseti etiopských a dvou sousedních populací, konkrétně jihosudánské a somálské.
S kolegy dospěl k závěru, že etiopský genom není takový starobylý, jak se myslelo. Určitě je méně starobylý, než genomy některých jihoafrických populací.
Ještě zajímavější jsou však spojovací články s jinými populacemi.
"Objevili jsme, že 40 až 50 procent genomu některých Etiopanů je bližších genomem mimoafrických populací, zatímco zbylá polovina zase populacím jinde na africkém kontinentu." řekl člen týmu Toomas Kivisild z University of Cambridge.
Lidé afrického a neafrického původu se v Etiopii smíchaly před zmíněnými přibližně 3000 lety. Tedy dávno před islámskou expanzí a novověkým kolonialismem.
Etiosemitské jazyky severu, středu a na východu této země (nejdůležitější je amharština) patří - jak naznačuje už jejich název - do lingvistické rodiny, kterou se mluví zejména na Blízkém východě. Od hlavní semitských skupiny se odčlenili před asi 3000 lety, ve stejné době, kdy do Etiopie dorazila neafrická složka tamního genomu. Obojí to zeměpisně i časově odpovídá legendě o královně ze Sáby.
Luca Pagani s kolegy uveřejnil tyto poznatky v časopise American Journal of Human Genetics.
Královna ze Sáby
Byla vládkyní ve starověkém království zmiňovaném ve Starém zákoně. Podle bible krále Šalomouna navštívila v Jeruzalémě africká královna ze Sáby, která přišla s velkým doprovodem na velbloudech a přinesla králi množství darů.
Podle další legendy o královně ze Sáby z kenaanské náboženského pramene Hieros gamos se vysvětluje, proč křesťanský etiopský císařský rod odvozoval svůj původ od nemanželského syna krále Šalomouna a královny ze Sáby Melenika I. Poslední císař Etiopie měl pocházet z 225. generace potomků Šalomouna a královny ze Sáby.
Zdroj: http://www.tajemstvi.eu/
Článek podléhá licenci ›› Creative Commons 3.0
Súvisiace:
