HLEDÁNÍ MĚSTA BOHŮ 4

„Na Východě si lidé váží pradávných znalostí na rozdíl od nás. Tito východní lidé sice mají úzký průřez očí, zato mají velkou moudrost. Za Bohy se nepokládají. Kdo ví, možná, že v jejich svatém čísle 108 je něco důležitého! Vždyť sami celý večer mluvíme o číslech, probíráme různé kombinace, porovnáváme s pradávnými pyramidami a celou dobu myslíme na to, že v nadpozemském světě mají čísla sílu. Možná, že 108 je hraniční číslo: dojdeš k němu a stojíš na hraně, bud' se tvá mysl změní v 0 nebo ne."

„Tyto kombinace:
4444
5555
555
55
6666
7777
8888
888
9999."

„Zajímavé!"

„Z nich," pokračovala Táňa, „jsou nejzajímavější kombinace 6666 a 9999, protože nakonec vedou k číslům 108 a 180, která tvoří 0. Podívejte:
6x6x6x6=1296;
1x2x9x6=108; 1x0x8=0
9x9x9x9=6561;
6x5x6x1=180; 1x8x0=0."

„Hm... ano..." souhlasil Jurij Ivanovič.

„No, vždyť jste sám říkal, že číslo 108 je na Východě svaté a magické a číslo 180 je součet úhlů trojúhelníku," váhavě se na mě obrátila Taťána. „Je to zajímavé?" „Něco v tom je."

„Východ je věc jemná," řekl Jurij Ivanovič.

„Na Východě si lidé váží pradávných znalostí na rozdíl od nás. Tito východní lidé sice mají úzký průřez očí, zato mají velkou moudrost. Za Bohy se nepokládají. Kdo ví, možná, že v jejich svatém čísle 108 je něco důležitého! Vždyť sami celý večer mluvíme o číslech, probíráme různé kombinace, porovnáváme s pradávnými pyramidami a celou dobu myslíme na to, že v nadpozemském světě mají čísla sílu. Možná, že 108 je hraniční číslo: dojdeš k němu a stojíš na hraně, bud' se tvá mysl změní v 0 nebo ne."

Obr. Kdo ví, možná že jsou pyramidy a monumenty dávnověku schopny utvářet substanci mysli na hranici kritického vážení mezi zničením nebo osvobozením

Tehdy jsem ještě nevěděl, že podle propočtů velkého ruského vědce S. B. Proskurjakova byly mnohé pyramidy postaveny s přihlédnutím k matematickým vztahům, spojených s číslem 108. A kdo ví, co když jsou prostoduchá slova Jurije Ivanoviče o hraničnosti tohoto čísla pravdivá, a ono napomáhá utvářet substance mysli na hranici kritického zvažování před zničením nebo osvobozením! Copak jsou ale... pyramidy a monumenty dávnověku schopny hodnotit myšlenky a rozhodnout, zda zničit nebo ne?

Ohledně čísla 180, na které kladla důraz i Taťána, jsme se podvědomě domnívali, že pyramidy sestavené ze čtyř trojúhelníků jsou schopny na sebe vázat jemnou energii myšlenek, kterou uvedou do trojúhelníkového otáčení vymezeného číslem 180 (součet úhlů trojúhelníka je 180°) a skrze matematický mechanismus násobení čísel součinů je mění na 0, tj. zničit. Odtud logicky následovala otázka, jaký druh myšlenek jsou pyramidy schopny ničit? Odpověď na tuto otázku vyplynula ze samotného čísla 180, které vzniklo jako výsledek násobení cifer součinů čísla 9999; z toho bylo možné vyvodit předpoklad, že pyramidy jsou schopny ničit negativní (devítkové) myšlenky.

Obr. Kdo ví, možná že pyramidy a monumenty dávnověku ničí zlé myšlenky

V hlavě se mi také neuvědoměle uhnízdila myšlenka o tom, že stejný proces ničení negativní psychické energie probíhá v trojúhelnících, které vzniknou při vzájemném spojení různých pyramid a pradávných monumentů (na glóbu).

Nicméně v tom okamžiku jsem byl nucen si přiznat, že myšlenka o „antihříšné" funkci pyramid a monumentů dávnověku je do takové míry syrová a ztřeštěná, že ji ještě nešlo vážně zkoumat. Ale, drahý čtenáři, až si přečtete následující kapitolu, přesvědčíte se, že spolu s matematiky se nám podařilo najít důkazy této, na první pohled bláznivé ideje.

Chtěl bych ještě dodat, že v průběhu výše vyložených hypotetických úvah mě neznámo proč napadlo, že právě přes stupně pyramid se realizuje efekt násobení čísel součinů, které mění „zlé" myšlenky na 0, zatímco všechny ostatní části pyramid pracují na principu sčítání sum. Ale dokázat jsem to také nijak nemohl.

„Budu samozřejmě vypadat jako rýpal," pronesl Jurij Ivanovič," ale řeknu vám, že jestliže toto vše budeme publikovat, matematici nás proklejí, vsadím se, proklejí."

Fyzika a náboženství

Slova Jurije Ivanoviče vyvolala vzpomínky na nedávné setkání s fyziky ve významném vědeckém centru Arzamas-16, kde jsem vystupoval na konferenci o výsledcích himalájských expedicí. Přišlo 200-300 vědců. Chtěl jsem navázat kontakt s fyziky kvůli vytvoření přístroje schopného registrovat jemné energie.

Zní to neuvěřitelně, ale vědci-fyzikové pozorně poslouchali můj referát o Genofondu lidstva, náboženských koncepcích o původu lidstva, energiích kundaliní, dhanandžaja a... Lásky, po čemž následovaly zajímavé diskuze na tato témata z pohledu fyziky. Mezi vědci se však našel skeptik, který neustále vstával a hlučně pokládal otázky se zlostně nevraživým zabarvením hlasu. Diskuze s ním pokračovala i v kuloárech v obklíčení jiných kolegů.

„Tak vy, vážený profesore očaři, místo toho, abyste vybíral brýle, pokládáte nám, fyzikům, otázku o možnosti registrace jemných energií. Nezdá se vám, že tato otázka zní z úst očaře neskromně?"

„Ne," odpověděl jsem. „Promiňte, jestliže mě nazýváte očařem, jak byste mě nazýval, kdybych byl gynekologem?"

V sále se rozléhal smích.

„A čím můžete dokázat existenci jemných energií? Dva schizofreničtí fyzikové Akimov a Šipov dokonce tvrdí, že základ matematiky je v jemné energii nebo jak říkají, torzních polích. A kdo jim věří? Já, například, nevěřím. A vy, mám pocit, věříte, ale zbytečně," řekl vědec skeptik.

„Věříte v Boha?" odpověděl jsem mu otázkou na otázku.

„To je moje osobní věc," ušklíbl se vědec skeptik. „Dejte nám důkaz o existenci jemných energií, ukažte nám oscilační rozsah, a my potom uděláme přijímač... pokud jste ovšem schopen zafinancovat naši práci."

„Neznám rozsah kmitů jemných energií," řekl jsem v rozpacích. „Jsem lékař a za vámi jsem přijel, abych se právě vás na to zeptal."

„Hle, hle," dostal se do ráže vědec skeptik, „místo toho, abychom hovořili o rozsazích oscilací, uvažujete o jakési energii Lásky, která prý může tvořit zázraky až do sebekonzervace lidského těla."

„Už jste se někdy zamiloval?" zeptal jsem se ho úskočně.

„Komu se to v mládí nestávalo."

„Pociťoval jste u toho příliv sil, zvýšení práceschopnosti, možnost pracovat celou noc bez přestání?"

„Moje práceschopnost je vždy na stejné úrovni," odpověděl hloupě vědec skeptik.

„To znamená, že jste nikdy nebyl zamilovaný!" zazněla poznámka ze
sálu.

„Jsem se ženou celý život ruku v ruce... Příliv sil v tom období je možné vysvětlit vybuzením organismu jako systému."

„Sexuálním nebo jakým?" opět zazněla poznámka ze sálu.

„Dovolte mi ještě jednu otázku," oslovil jsem ho. „Věříte v to, že náboženští duchovní z různých zemí světa vyznávají v různých obměnách stejnou ,pohádku', v níž se snaží přinést lidem nějaké pradávné znalosti, které se zcela liší od současných a přikrášlených, uši vědce dráždících slov typu ,hřích', ,ďabeľ, ,Bůh'... Nebo ne?"

„Existuje historicky dokázaný fenomén rozšiřování nepravděpodobných informací."

„Kdo to dokázal? Jakou literaturu znáte na toto téma?"

„Uvedu vám jeden příklad," pokračoval jsem. „Indičtí swámí a nepálští lámové si velmi váží knihy s názvem Energie vědomí. V této obrovské knize je popsáno více než 200 druhů energie (pránajáma, dhanandžaja aj.), natolik podrobně a vážně, že vzniká dojem, že tyto energie někdo z vědeckého hlediska podrobně prozkoumal a vůbec nebyly ,nevědeckým výmyslem'. Ještě dodám, že lámové nenazývají svou víru náboženstvím, ale znalostmi předchozích civilizací, pronesenými skrze staletí. Tito starobylí předkové měli zřejmě přístroje na zkoumání jemných energií. A za vámi jsem přijel, abych se podělil o výsledky vědeckých expedicí, abychom společně..."

„Kolegové!" přerušil mě vědec skeptik. „Jestli nás očaři budou poučovat o fyzice, co pak bude! Znalosti předchozích civilizací znějí podle Darwina jako ,znalosti opic'! Chápete?"

„Chápu. A také chápu, že... různé národnosti lidí vzešly z různých druhů opic: Rusové z opic ,gorilov', Arméni z opic ,makakjan', Gruzíni z opic ,šempandze'...," odpověděl jsem sarkasticky. „Ale, hluboce vážený profesore, vy jako vědec, zabývající se jadernou fyzikou, zajisté velmi dobře víte, že na počátku dvacátého století málokdo věřil v existenci jaderné energie. A zároveň také přesvědčeně tvrdili, že jaderná energie nemůže být... stejně jako vy teď tvrdíte, že není možná existence jemných energií, nadáváte fyzikům, kteří se to snaží dokázat a nazýváte je schizofreniky a mne nazýváte... Posoudit to může pouze Bůh, ale ne bůh-samozvanec!"

„Kdo?"

„Bůh-samozvanec! K tomu ještě mohu dodat pro vás nepřirozené slovo hřích, protože největší hřích je pokládat se za Boha."

Několik fyziků se potom za svého kolegu omluvilo, ale nalézt vědecké kontakty se nám nepodařilo. Takže zůstalo na nás, abychom hledali rozsah kmitů jemných energií s použitím logiky a náboženských znalostí a možná také matematických přístupů.

A přece jen v těch silách něco je!

Rekl jsem Taťáně, že její myšlenky sčítání sum a násobení čísel součinů mohou být klíčem k registraci a řízení jemných energií, které se možná budou používat v budoucnosti. Měl jsem pocit, že tyto zákonitosti sehrají určitou úlohu i v analýze světového systému pyramid a pradávných monumentů. Jurij Ivanovič si povzdechl a tichým hlasem promluvil: „A přece jen v těch silách něco je! Vsadím se! Skvěle, Táňo!"

Dobře jsem si uvědomoval, že taková jednoduchá a originální idea musela napadnout nejen Taťánu, ale ještě někoho jiného. Nicméně nevěděl jsem, že stejný matematický přístup používal v hlubokém dávnověku sám Pythagoras při popisu vesmíru.

Pythagorova matematika

Brzy po ukončení výše uvedených matematických propočtů mi někdo přinesl knihu Vladimíra Babanina Pyramidy: strážci tajemných symbolů, kde jsou na stránkách 303-375 uvedeny základní poznatky z Pythagorovy matematiky.

Zjistilo se, že Pythagoras hlásal desítkovou soustavu sčítání, kdy libovolný součet cestou opakovaného sčítání vede k některému z čísel od 1 do 10. To znamená, že dělal totéž, co my na základě Tániny myšlenky. Přitom Pythagoras uváděl, že takový systém výpočtů používali zasvěcenci.

Všechna čísla od 1 do 10 pokládal Pythagoras za stupně Tvoření, které počalo z monády. Monádu chápal jako prvotní hmotu neboli „božskou DNK stvořeného". Monádu označoval číslem 1 neboli 10 a poslední číslo chápal jako 1+0=1. Každému z čísel Pythagoras přikládal zvláštní nábožensko-filozofický význam. Například číslo 3 pokládal za číslo harmonie, číslo 6 za symbol očisťování od hmotné špíny a číslo 9 za symbol konce.

Dále, drahý čtenáři, použijeme všechny tyto matematické principy při analýze světového systému pyramid a monumentů dávnověku. Copak nám vyjde?

-pokračovanie-

Ernst Muldašev

Súvisiace:

OČKO: Planetárna mriežka - Posvätné chrámy
www.miesta.net/clanok/ocko-planetarna-mriezka-posvatne-chramy

Ernst Muldašev
http://www.miesta.net/ernst-muldasev

---