Tento zcela specielní instruktážní kurz je určen těm, kdo mají upřímný zájem o věci, které by člověk měl znát.
"Rada lidí, kteří by se rádi naučili auru vidět, nemá trpělivost. Domnívají se, že projdou písemný návod, vzhlédnou od natištěné stránky, a před jejich vyjevenými zraky se objeví aura v celé své nádheře. Ale takhle jednoduché to není!"
7. LEKCE
Tato lekce bude krátká, ale velice důležitá. Proto doporučujeme, abyste jí věnovali skutečně hlubokou pozornost.
Rada lidí, kteří by se rádi naučili auru vidět, nemá trpělivost. Domnívají se, že projdou písemný návod, vzhlédnou od natištěné stránky, a před jejich vyjevenými zraky se objeví aura v celé své nádheře. Ale takhle jednoduché to není! Řadě vynikajících mistrů trvalo téměř celý život, než se naučili auru vidět; my přesto tvrdíme, že pokud je člověk ryzí a svědomitě cvičí,většinou k vidění aury nakonec dospěje. Není pochyb, že většina lidí je hypnotizovatelná, a podobně téměř každý, kdo bude trénovat - a „tréninkem" míníme především vytrvalost —, může k vidění aury dospět.
Je ale třeba připomenout, že ten, kdo chce zřetelně vidět auru, ji musí pozorovat na obnaženém těle, protože oblečení ji poměrně zkresluje. Možná namítnete: „Obléknu si tedy úplně čisté šaty, právě přinesené z čistírny, takové oblečení přeci mou auru neovlivní!" Mýlíte se, vždyť v čistírně muselo šatstvo projít cizíma rukama. A práce v čistírně je stereotypní, a zaměstnanci při ní myslí na své vlastní věci. Jinak řečeno, jsou maličko „mimo", mechanicky oděvy skládají, dotýkají se jich, a v myšlenkách se obírají svými soukromými záležitostmi, nikoli tím, co dělají. Jejich pocity z aury přecházejí do látky, setrvávají v ní, takže vy, když si ji pak obléknete, oblékáte si i cizí myšlenkové imprese. Nevěříte? Přibližme si to tedy jinak: vezměte magnet a docela zlehka se ho dotkněte špičkou nože. Zjistíte, že tato část nože se zmagnetizovala, tedy převzala aurický vliv magnetu. Podobně to probíhá i u lidí - z jednoho se může něco „přilepit" na druhého. Například žena v divadle sedí vedle nějakého podivného člověka. Později prohlásí: „Musím se vykoupat! Cítím se pošpiněná, jak jsem seděla v blízkosti té osoby!"
Chcete–li tedy správně vidět auru ve všech jejích barvách, musíte hledět na nahé tělo. Máte–li možnost studovat vidění aury na nahém těle ženy, zpozorujete, že barvy její aury jsou výraznější. Skutečně, připouštíme, že aurické barvy žen bývají zřetelnější - ostřejší, chcete–li. V každém případě jsou prostě jasnější a viditelnější. Může být ovšem poněkud nesnadné sehnat ženu, která se bez námitek stane vaším studijním modelem; proč tedy nezačít od těla vlastního?
Musíme být sami, např. v soukromí vlastní koupelny. V místnosti by mělo být tlumené světlo. Je–li tedy příliš silné, zacloňte je ručníkem — osvětlení je nutné, ale má být nevýrazné. Prosím vás pozor: ten ručník umístěte bezpečně, aby vám nezačal doutnat. Nehodláte doma zakládat požár, pouze zmírnit světlo. Sežeňte si kvalitní žárovku, např. typu Osglim, tzn. doutnavku, neboť je čirá. Uvnitř skleněné baňky jsou dvě elektrody, jedna kratší, ukončená kulatým plíškem, druhá ve tvaru spirály. Baňka je naplněna netečným plynem. Když ji zašroubujeme a rozsvítíme, rozzáří se načervenalým světlem. Doplňujeme tento popis ilustrační kresbou, Osglim je pouze obchodní název a v různých zemích se může lišit (obr. 7).
Rozsvítili jste tedy doutnavku nebo jiné tlumené světlo; odložte šaty a podívejte se na sebe do dlouhého zrcadla, kde je vidět celá vaše postava.
Pro tuto chvíli se nesnažte nic vidět, pouze se uvolněte. Prostředí upravte tak, abyste za zády měli tmavý závěs, buď černý (to je nejlepší) či tmavošedý - tzv. neutrální pozadí totiž svou vlastní barvou nezkresluje auru.
Počkejte chvíli a do zrcadla hleďte jen jakoby mimochodem. Podívejte se na svou hlavu. Vidíte ten modravý nádech kolem spánků? Zadívejte se na tělo, postupujte třeba od paží dolů k bokům. Vidíte to namodralé světlo, téměř jako když hoří líh? Snad každý z vás zná ten druh lamp na metylalkohol, líh či jinou z lihových tekutin, jež používají například klenotníci. Jejich plamen je namodralý a na konci často jiskří do žluta. Plamínek éterického těla je stejný. Až jej zahlédnete, bude to znamením, že děláte pokroky. Ale neuvidíte jej na první, druhý nebo třetí pokus. Ani hudebník hned napoprvé, napodruhé či napotřetí nezvládne obtížnou pasáž. Ale muzikant to nevzdá a cvičí - a vy to udělejte také. Tréninkem i vy dospějete k vidění éterického těla. A při nácviku ještě vytrvalejším začnete Pozorovat i auru. Znovu však musíme zdůraznit: vidění je mnohem snazší a zřetelnější při práci s tělem nahým.
Nedomnívejte se, že na nahém těle je něco špatného. Lidé tvrdí, že „člověk je stvořen k obrazu božímu", tak co je na tom zlého, hledět na „boží obraz" neoděný? Nezapomínejte, že „čistému vše čisté". Vždyť se na sebe nebo na jinou osobu díváte z ryzích důvodů. Máte–li myšlenky nečisté,neuvidíte ani éterické tělo, ani auru, uvidíte jen to, o co vám půjde ! Pozorně se tedy na sebe dívejte a snažte se éterické tělo zahlédnout. Časem se vám to jistě začne dařit.
Někdy se stává, že pozorovatel, ač o spatření aury poctivě usiluje, nevidí nic. Místo toho cítí svěděni dlaní, chodidel nebo jiných částí těla. Toto svěděni provází zvláštní pocit, naprosto nezaměnitelný. Objeví–li se u vás takovéto svěděni, znamená to, že jste na dobré cestě začít vidět, ale jste sami sobě překážkou - právě tím, jak jste napjati. Proto se musíte uvolnit, zklidnit, a teprve pak namísto svěděni a třeba i záškubů, spatříte éterické tělo či auru, nebo dokonce obojí současně.
Ono svědění je ve skutečnosti soustředění vaší vlastní aurické síly do dlaní (či jinam, kdekoliv se tento pocit objeví). Mnoha lidem pří strachu nebo napětí zvlhnou ruce a potí se i v podpaždí a jinde. Při tomto psychickém pokusu se namísto pocení dostavuje svěděni. Znovu opakujeme, že je to znamení příznivé. Dokazuje ale, že se snažíte přespříliš, a teprve až se zklidníte, objeví se éterické tělo, a možná i aura před vaším užaslým zrakem. Mnoho lidí nedokáže vidět dost zřetelně svou vlastní auru, protože na ni hledí do zrcadla už vlastně skrze ni. Zrcadlo barvy poněkud zkreslí a tuto skreslenou směs odrazí zpátky (opět skrze auru), načež nebohý pozorovatel z toho všeho dostane pocit, že má aurické barvy zakalenější, než je tomu ve skutečnosti. Pomyslete na rybu v hlubině rybníka, která se dívá vzhůru na květ, visící kousíček nad hladinou. Ryba určitě nezachytí barvy tak, jako vy zvenčí. Rybí vidění květu bude zkresleno vlnkami na hladině, stupněm průzračnosti vody a dalšími okolnostmi. Stejně tak vy, díváte–li se z hlubiny vlastní aury a vidíte obraz, který se odráží zpět do hloubky vaší aury, můžete být uvedeni v omyl. A proto je vždy lepší, je–li to ovšem možné, učit se na jiné osobě.
Váš subjekt se musí ke spolupráci stavět ochotně a být co nejvíce nápomocen. Hledíte–li na něčí nahé tělo, pozorovaný člověk lehce znervózní a upadá do rozpaků. V takové situaci éterické tělo ustoupí až téměř zpět do těla, a aura se také jakoby sevře do sebe, což barvy zkreslí. K provádění hodnotné aurické diagnózy je třeba praxe, ale vám teď jde především o to, uvidět vůbec něco, bez ohledu na to, zda jsou barvy věrné či zkreslené!
Nejlepší je s takovou osobou promluvit, jen si s ní tak nenucené popovídat, aby se začala cítit přirozeně a pochopila, že není čeho se bát. Jakmile se váš subjekt zklidní, éterické tělo se vrátí do původních rozměrů a rozvine se znovu i aura, a vyplní opět celý aurický obal.
Tento proces lze po mnoha stránkách srovnat s hypnózou. Hypnotizér také nevezme prvního, kdo mu přijde pod ruku, a hned na místě ho neuvede do transu. Obvykle to vyžaduje opakovaná sezení, hypnotizér se nejprve se subjektem seznámí, naváže s ním určitý vztah, vzájemné sladění či porozumění, chcete–li to tak nazvat, a teprve potom může začít provádět drobnější pokusy, aby se přesvědčil, že subjekt reaguje na základní mechanismy hypnózy. Teprve po dvou, třech sezeních uvede hypnotizér subjekt do skutečně hlubokého transu. Podobně i vy budete mít svůj subjekt; především nesmíte civět na jeho tělo, sotva letmo na ně pohlédněte, a buďte tak přirození, jako by ta osoba byla prostě oblečená. Pak, možná napodruhé, se subjekt bude cítit ubezpečenější, důvěřivější, uvolněnější. Při třetím setkání se pak můžete opravdu věnovat vlastnímu zkoumání těla a jeho obrysů, a snažit se něco spatřit. Vidíte ten lehký namodralý opar? Vidíte ty barevné pruhy, vířící kolem těla, a tu žlutou svatozář? Vidíte světelnou hru, tryskající od středu hlavy vzhůru a zase se sklánějící jako lotos v rozkvětu, či - řečeno mluvou Západu —, jako když se rozlétá jiskřivý, pestrobarevný ohňostroj?
Toto byla krátká, ale přesto důležitá lekce. Nyní vám radíme: počkejte, až budete mít poklidné období bez zvláštních starostí, až nebudete mít hlad, ani nebudete přesyceni. Vejděte do koupelny, a chcete–li se zbavit vlivu oděvů na auru, vykoupejte se a pusťte se do práce, abyste se naučili vidět nejprve svou vlastní auru. Je to jen otázka praxe!
-koniec-
KNIHU bolo možné zakúpiť na tejto adrese
Dr. T. Lobsang Rampa
Translation Jitka Badoučková, 1996
Všetky časti nájdete na tejto adrese.
