Jakmile začnete zápasit s upamatováním se na jména nebo tituly, které jste si u lidí kolem vás dříve vybavovali celkem snadno, zřejmě už i vám nastal čas, abyste se ohlíželi po preventivních opatřeních, která by vám mohla pomoci.
Acetylcholin je tzv. Neurotransmiter, který s věkem v těle ubývá a je potřeba se od středního věku starat o jeho přísun. Toho lze dosáhnout především volbou správné výživy. I kdyby u mozkových buněk dosud ještě nenastal významný úbytek, při nedostatku acetylcholinu se může vybavování vzpomínek stát i bezvýsledným.
Máme však k dispozici potravinové doplňky, které mohou tento stav napravit. Podle zjištění, ke kterým došel Dr. Ray Sahelian, MD, mohou tyto užitečné doplňky u zlepšování paměti přinášet rychlé výsledky.
Jedná se především o tyto zdroje:
ginkgo biloba, ženšen, semena konopí, lnu nebo šalvěje španělské.
Arginin je zdrojem NO – plynu, který podporuje krevní zásobení mozku a dalších orgánů. Tyto jeho účinky jsou ale popisovány jako sekundární, neboť má pomáhat hlavně proti infarktům a mrtvicím.
U kysličníku dusnatého byly zjištěny přínosy při léčbě zpomalující stárnutí a zhoršování mozkových funkcí při vyšším věku. U pacientů s poraněním mozku se dokonce jako první pomoc využívá inhalace tohoto plynu.
Další přístupy kromě výživy
S věkem u člověka klesá produkce mnoha hormonů, ale netýká se to kortizolu. Jak popsal Dr. Al Sears, produkce tohoto hormonu se s věkem dokonce zvyšuje a bývá hlavní příčinou mentálního nebo mozkového zhoršení. Jde o hormon, který se vylučuje především při zvýšeném stresu, aby se mohla odehrát odezva „bojuj nebo utíkej“. Z toho tedy vyplývá, že minimalizací stresové zátěže lze dosáhnout i potlačení nadměrné produkce kortizolu.
Prokázanou metodou pro snižování stresu je meditace. Také tzv. pozice mrtvoly, prováděná při józe, může vyvolávat stav hluboké relaxace a eliminovat každé zbytečné napětí. Pokud jsou obě tyto metody praktikovány každodenně, může to vést i ke změnám v chování, kdy v případě běžných stresových faktorů už nedochází k tak velké stresové zátěži.
Hluboká relaxace vedoucí k uvolnění všech stažených svalů je účinným opatřením, vedoucím k omezení produkce kortizolu.
Pomáhá i cvičení – a nemusí být přitom nijak náročné. Rychlejší chůze na vzdálenost kolem jedné míle několikrát týdně má prokazatelné účinky na zlepšování paměti a duševní svěžesti. Platí to především u jedinců středního a vyššího věku.
Nedávno se prokázalo, že už jen jednoduché tříminutové cvičení může zabránit zastřenému myšlení a přinést duševní svěžest. Podívejte se např. na video, které je v odkazech na konci článku.
Pokud používáte svou mysl k činnostem, které vás zajímají, je to prozíravé. Také zde totiž platí zásada „Využívejte ji – jinak ji ztratíte“. Než abyste se připravovali na penzi, při které bude váš život naprosto ležérní, zvykejte si raději na nějakou pravidelnou aktivitu, která je pro vás zajímavá a vyžaduje si i zapojení hlavy.
Zdroje dalších informací:
http://www.naturalnews.com/031940_mental_acuity_Alzheimers.html
http://homeopathyplus.com.au/poor-memory-can-be-improved-by-one-simple-e...
http://www.raysahelian.com/acetylcholine.html
http://www.raysahelian.com/nitricoxide.html
http://www.selfhelpdaily.com/relax-for-the-love-of-your-brain-cells-relax/
Paul Fassa
Přeloženo z http://www.naturalnews.com/033930_Alzheimers_prevention.html
Zdroj: czo-vp.webnode.cz
