„Archeologové si marně lámou hlavu...“

„Záhadám se věnuji téměř odmalička. Vždycky mě přitahovaly záhadné věci a tajemné jevy. Asi to začalo už v dětství, když jsem četla - jako většina dětí mojí generace - knihy J. Verna, plné úžasných dobrodružství a technických vynálezů předstihujících svou dobu. To později vedlo i k četbě vědecko-fantastických románů. Pak jsem ale zjistila, že mnohem větší záhady se ukrývají zde, přímo na naší planetě.“

Interview s Magdalenou Zachardovou

Záhadám se věnuji téměř odmalička. Vždycky mě přitahovaly záhadné věci a tajemné jevy. Asi to začalo už v dětství, když jsem četla - jako většina dětí mojí generace - knihy J. Verna, plné úžasných dobrodružství a technických vynálezů předstihujících svou dobu. To později vedlo i k četbě vědecko-fantastických románů. Pak jsem ale zjistila, že mnohem větší záhady se ukrývají zde, přímo na naší planetě.

Hodně mě ovlivnila díla Arthura C. Clarka, báječného českého spisovatele L. Součka, a samozřejmě i tolik diskutovaného - a přece obdivovaného - Ericha von Dänikena.

Lákaly mě nevysvětlitelné jevy, záhadné stavby a neuvěřitelně vyspělé technické vynálezy a technologie, které naši předkové znali a které se vynořily jakoby odnikud. To nakonec vyústilo v to, že jsem vydala svoji první knihu.

Ak by ste mali stručne charakterizovať svoje knihy, ktoré témy prevládali v jednotlivých tituloch?

›› Fascinující svět záhad je vpodstatě lexikonem či souborem nevyřešených tajemství. Čtenáři tu najdou celkem padesát pět záhad, které zatím nikdo nerozluštil. Mohou se tu dočíst o nálezech obřích i trpasličích bytostí, záhadných kamenných stavbách, které by lidé dokázali postavit jen stěží, o místech, opředených mnoha tajemstvími, o zvláštních přírodních úkazech i o zvířatech, která by se na naší Zemi vlastně vůbec neměla vyskytovat, podobně jako dávné létající stroje či zbraně se strašlivými účinky.

Moje další kniha s názvem ›› Poselství bohů vyšla rovněž u nakladatelství XYZ Praha a je zaměřena na technická zařízení, která nevysvětlitelně předstihují svou dobu, protože archeologická muzea jsou plná předmětů, které vědci označili jako „kultovní“ či „rozličné“- a přitom jde často o pozůstatky strojů a zařízení, která mohla v minulosti sloužit zcela jiným účelům, což historikové neradi slyší. S tím souvisí také téma, které již desítky let nedává spát vědcům a archeologům na celém světě - a sice možnost návštěvy naší Země mimozemskou civilizací.

Takže si tady milovníci záhad mohou přečíst kapitolu, pojednávající o damascénské oceli, o potopě světa, o podivných vynálezech, chronovizoru, paralelních vesmírech a stroji času, o záhadných podzemních městech, o tajemné síle vril, která mohla v minulosti pohánět stroje a přemisťovat břemena - a o stopách mimozemských návštěvníků, které nacházíme po celé naší planetě. Zároveň otevírá i v té době nesledovanější a nejdiskutovanější téma - rok 2012.

Třetí knihu s názvem ›› Stopy bohů vydalo nakladatelství Alpress a věnuje se záhadě, kterou dosud nikdo nevyřešil: Otázce vzniku člověka a jeho existence na naší planetě. Čím více poznáváme naši historii, tím více si klademe po tisíciletí stále stejnou otázku: „Kdo jsme, odkud pocházíme a kam směřujeme?“ V dnešní době se totiž ukazuje, že všechno se událo zřejmě poněkud jinak - včetně datování minulosti nás i celé naší planety. Erich von Däniken o tom řekl: „Historie vzniku člověka je opičí divadlo, je to detektivka s tisící otevřenými otázkami a tisíci pseudologickými odpověďmi.“ Toto vtipné tvrzení se ukázalo pravdivé v roce 2006, kdy byl týmem odborníků, vedených Davidem Hausslerem z Univerzity of California v Santa Cruz v USA, objeven gen, pojmenovaný HAR-1. Pomocí počítačového programu, jenž se probíral zhruba 15 miliony změnami, které se v lidské DNA odehrály od doby, kdy na Zemi žil společný předek lidí a šimpanzů, se podařilo objevit 49 oblastí, kde evoluce lidského genomu neskutečně zrychlila. To dalo tomuto genu název: „HAR-1, human accelerated region“ – neboli „lidská urychlená oblast.“

Gen HAR-1 je tak složitá molekula DNA, že je – a to i podle těch nejstřízlivějších výpočtů vědců – velmi nepravděpodobné, že by mohla být vytvořena přirozenou cestou. Změna tohoto genu znamenala obrovský skok ve vývoji lidstva. Protože v naší DNA je pravděpodobně zakodována i informace o tom, zda bylo s naší DNA manipulováno, máme možnost dozvědět se, jak to všechno bylo doopravdy. V knize najdeme navíc operace, uskutečněné před několika tisíci lety, dávnou observatoř Karahunge s portréty bytostí v létajících strojích, pozoruhodné stavby, které musely být postaveny ještě před potopou - a rovněž se dozvíme, zda stavitelé pyramid používali levitaci.

V současné době připravuji knihu s pracovním názvem Mýty, legendy a mimozemšťané. Jde o pátrání po stopách, které v mytologii národů světa zanechali neznámí bohové, kteří přinesli lidem vědu a kulturu. V mnoha pověstech totiž stále nacházíme svědectví o těchto návštěvnících. Otázkou zůstává, zda se jednalo o jinou velmi pokročilou kulturu, nebo o příchozí ze vzdálených hvězd.

V červnu by měla vyjít kniha, plná největších českých záhad Magická tajemství dávných Čech. Čtenáři v ní budou svědky uplynulých věků, ve kterých se v Čechách vyskytovali čerti, čarodějnice, draci, pekelní psi, trpaslíci, obři, upíři a fexti. Prozkoumáme hrady, oplývající nevysvětlitelnými jevy a poodhalíme závoj tajemství, obestírající starodávný Vyšehrad, katedrálu sv. Víta a Staroměstský orloj. Setkáme se s doktorem Faustem, Edwardem Kelleym a zúčastníme se napínavého pátrání po bájném Golemovi. Tahle knížka vznikla, když jsem viděla, že někteří lidé preferují spíše záhady, které neleží někde daleko na druhé straně světa - a jsou jim proto daleko bližší.

Iste ste navštívila množstvo zaujímavých miest. Hovorí sa, že niektoré na človeka obzvlášť zapôsobia, či mu dokonca prirastú k srdcu. Ktoré sú to u Vás?

Jedním z míst, které ve mě zanechalo obrovský dojem, je bezesporu nejznámnější megalitická stavba Stonehenge, ležící v srdci jižní Anglie, 15 kilometrů od městečka Salisbury. Aura, která obklopuje tyto prastaré kameny, přitahuje dodnes jako magnet lidi všeho druhu: od archeologů, kteří pátrají po jeho tajemstvích, po senzibily a řadové turisty . Se stavbou Stonehenge se začalo zhruba před 5000 lety a před 3000 lety byl tento mytický chrám opuštěn. V poslední době bylo zjištěno, že  součástí kamenného monumentu byla v dávné minulosti i dvě dřevěná patra - a kromě toho byl pravděpodobně zastřešen. Navíc ho obklopovalo ještě dalších 17 svatyní , což  dokazuje, že muselo jít ve své době nejen o dokonalý astronomický kalendář, ale také o opravdu fascinující komplex, jehož kouzlo je - i po tisíciletích- stále živé.

Jedním zmíst, které plánuji již dlouho navštívit, je podzemní město v centrálním Turecku, poblíže vesnice Derinkuyu v Cappadocii, které bylo objeveno v roce 1963. Slovo Derinkuyu znamená v turečtině Hluboká jáma. To se zdá být pro toto místo více než příznačné. Desítky metrů pod zemí tu leží celkem třináct pater vytesaných do skály. Byly tam obrovské společné prostory, byty s ložnicemi obývacími pokoji, stáje, obchody a vinné sklepy. Jednotlivé byty byly mezi sebou propojeny šachtami a vchody byly uzavřeny kulatými dveřmi se závorami, které se zvenčí nedaly otevřít.

Větrání bylo řízeno důmyslným a složitým systémem padesáti větracích šachet a dalších více než 1500 přívodů. Hlavní šachta klesá až do hloubky 85 metrů pod zem. Čerstvý vzduch byl cirkulací vháněn i do těch nejodlehlejších pater. Obyvatelé podzemního města byli zásobováni i vodou. Na dně větrací šachty je velká cisterna. Voda do ní byla přiváděna ze studní. Takové cisterny jsou tu ještě tři a pojmou 30 000 litrů. Mezi obytnými sály leží i spižírny na zásoby a menší nádrže. V nejhlubších patrech byly studny, hrobky, skladiště zbraní a únikové chodby. Vchody jsou zevnitř opatřeny těžkými víky podobnými mlýnským kamenům, aby bylo možno přístupové chodby do města okamžitě odříznout komukoliv, kdo by přišel do tohoto komplexu zvenčí. Jaká je asi historie tohoto tajemného města?

Kdo si dal asi takovou práci a vytesal zde úkryt pro 50.000 lidí? Archeologům, kteří zde prováděli vykopávky, brzy došlo, že se jim do rukou dostalo něco mimořádného. Byly zde přece stáje pro zvířata, lisy na olej a obchody. Navíc bylo zjištěno, že zvířata byla podle všech známek vyváděna na povrch na pastvu. Nemohlo se tedy jednat jen o rychlý a nouzový úkryt. Pro to svědčí mimo jiné i nález kostela. Stáří tohoto města je odhadováno na 3000-1000 let, muselo tedy být vybudováno nejpozději v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Vědci si ale stále nejsou tímto datováním jisti.

V poslední době se vynořily teorie, že Derinkuyu je mnohem starší, než se původně myslelo. Podle některých odborníků by jako jeho tvůrci mohli připadat v úvahu Chettité, kteří tento kraj obývali před 5.000 lety! Nález kostela označeného křížem by mohl svědčit jen o tom, že se v útrobách tajemného města mohli v pozdější době ukrývat křesťané, kteří zde prchali před pronásledováním. Jak je vidět, skutečný příběh tohoto neskutečného místa je zahalen neproniknutelným závojem tajemství.

Ještě větší podzemní město je Ozkonak. Jeho podzemí bylo schopno pojmout neuvěřitelných 60 tisíc obyvatel, jež tu mohli žít podle odhadu po dobu tří měsíců. Mezi oběma městy vede spojovací chodba o délce deseti kilometrů. Dosud bylo objeveno na území Turecka 30 vesnic a městeček jako například Kaymakli, ale jejich počet není jistě konečný. Některá zatím nalezená města měla třináct pater. Odhaduje se, že se do všech podzemních měst mohlo vejít celkem 1,2 milionu lidí. K jakému účelu tato města sloužila? Pro růst plodin chybělo v podzemí světlo. Pro všechny obyvatele muselo být navíc zabezpečeno i obrovské množství potravin.

A kam asi zmizel vytěžený materiál? A jakým způsobem byly podzemní prostory vytvořeny? Zdejší obyvatelé měli v dávnověku k dispozici jen primitivní nářadí v podobě železných rýčů a motyček. Podle odborníků by stavba těchto měst takovým způsobem musela trvat celá staletí, ne-li ještě déle. Kdo asi ovládal ve starověku techniku ražení chodeb ve skalním podloží? A jakým způsobem byly vlastně tyto rozsáhlé podzemní prostory osvětlovány? Nikde na stěnách ani na stropech se nenašly stopy po sazích z loučí či olejových lamp.

Pokud by města sloužila jen jako úkryt před nepřáteli, při obléhání by jistě lidem v podzemí musely potraviny nutně jednou dojít. Potom by byli nuceni svůj úkryt opustit a pak by se stali již pro nepřítele snadnou kořistí. Kdo tato města obýval, badatelé dosud nezjistili. Nebo se lidé v těchto městech ukrývali vždy jen po nějakou určitou dobu, dokud nebezpečí nepominulo? Sloužily tedy tyto úkryty k záchraně života a majetku obyvatel stejně, jako třeba v Jižní Americe, kde bylo objeveno také množství podobných podzemních měst? Archeologové si marně lámou hlavu, kdo postavil tato města a kam zmizeli jeho dávní obyvatelé. Na tyto otázky zatím nezná věda odpověď.

Dnes sú populárne rôzne rebríčky, aká by bola Vaša desiatka kníh alebo dokumentárnych filmov, ktoré treba určite poznať, ak sa človek zaujíma o hlbšie dejiny ľudstva?

1. ►Erich von Däniken – film Vzpomínky na budoucnost
2. ›› Jacques Bergier a Louis Pauwels – kniha Jitro kouzelníků
3. ›› C. W. Ceram – kniha Oživená minulost
4. ›› Ludvík Souček – kniha Tušení souvislostí a kniha Tušení stínu
5. ›› Walter-Jörg Langbein – kniha Největší záhady posledních 2500 let
6. ›› Erich von Däniken – kniha Vesmírné lety ve starověku
7. ›› Arthur C. Clarke – kniha a televizní seriál ›› Svět tajemných sil Arthura C. Clarka
8. ›› Zecharia Sitchin – kniha ›› Dvanáctá planeta a kniha ›› Války bohů a lidí
9. Jennifer Westwoodová – Atlas záhadných míst
10. Charles Berlitz – Bermudský trojůhelník

Ďakujem za rozhovor a prajem veľa šťastia pri putovaní za záhadami.

MIESTA sa zhováral Sokol

AUTORKINE ČLÁNKY nájdete ›› na tejto adrese

AUTORKINE KNIHY môžete zakúpiť ›› na tejto adrese

Súvisiace:

HOVORY MIESTA
http://www.miesta.net/hovory-cez-okno