Na počátku 2. tisíciletí př.n.l. vstoupila planeta Země pod vládu zvířetníkového znamení berana. Beran je v astrologii ohnivým znamením, jehož vládcem je planeta Mars, jejímž alchymistickým symbolem je železo. Kov, jehož výroba a použití k zhotovení nástrojů a zbraní se ve 2. tisíciletí př.n.l. rozšířilo z Chetitské říše, Egypta a blízkého Východu do většiny tehdejší Evropy.
Před 15000 lety byla většina Evropy výrazně chladnějším kontinentem než dnes. Polární ledovec sahal až k hranicím českého masivu. Pod ním se nacházel pás tundry a pak jehličnatých lesů. Geologickou vzpomínkou na tuto dobu představují horská jezera ledovcového původu ve Vysokých Tatrách, stejně jako obří „bludné kameny“ které na naše území dopravil pravěký pevninský ledovec.
Neuvěřitelný objev, který byl nedávno učiněn v Rusku, hrozí, že otřese konvenčními teoriemi o historii naší planety. Na hoře Šoria na jižní Sibiři našli výzkumníci absolutně masivně postavenou zeď z žulových kamenů. Váha některých z těchto žulových kamenů se odhaduje na více než 3 000 tun, jak je vidíte níže, mnohé z nich jsou seříznuty „do vyrovnaných ploch s pravými úhly a ostrými rohy.“
Množství pokusů o pochopení smyslu megalitických staveb napovídá, že známé skutečnosti je zapotřebí doplnit. Empiricky jsem dospěl k závěrům, že ono „doplnění“ nejsou žádné maličkosti, ale současnou vědou opomíjené přírodní zákony. Zní to neuvěřitelně, znal snad člověk v dávné historii přírodní zákony lépe než současná civilizace? To jistě neznal, ale věděl jak mezi kontinenty komunikovat.
Jednou z mnoha záhad megalitů jsou do jejich povrchů vysekané miskové nebo hrncové prohlubně, ve vodorovné, svislé nebo šikmé poloze. Ve velkém množství se vyskytují po celé Zemi, jen v Austrálii bylo nalezeno na kamenných blocích tisíce takových prohlubní. Jejich zdůvodnění bude snadnější, když se nejprve seznámíme s fyzikální podstatou tohoto fenoménu na podobných příkladech ze současné doby, nebo středověku.
V průběhu více než dvaceti let jsem zrealizoval stovky experimentů, které byly ve většině případů motivovány snahou odhalit důvody a příčiny nedostatečně osvětlených a ne vždy přesvědčivě vysvětlených pracovních činností dávných civilizací. Při těchto pokusech jsem dospěl ke zjištění, že mnohé prehistorické pracovní aktivity zaniklých kultur byly evidentně motivovány snahou využít poznatky o atributech statické elektřiny. Ani v odborných publikacích jsem se nedozvěděl žádné informace o škále následně zjištěných vlastností statické elektřiny. Nelze tedy vyloučit, že ani do současnosti nebyly nikde publikované. Z tohoto důvodu připouštím, že by se mohlo jednat o zcela nové poznatky.
