Brien Foerster sa narodil v Rochesteri (Minnesota, USA), ale vyrástol na západnom pobreží Kanady. Peru sa stalo jeho ďalšou hlavnou oblasťou záujmu. Stal sa z neho odborník na megalitické stavby Južnej Ameriky a predĺžené lebky. Svoj čas delí medzi Paracas, Peru a Cusco.
Libor Čermák | Jedním z nejznámějších a zároveň nejtajemnějších míst v Jižní Americe jsou ruiny inckého kultovního místa Machu Picchu. Díky tomu se dostaly i na seznam tzv. „nových sedm divů světa“. Je to legendární incké město postavené v horském sedle pod Huana Picchu a nad řekou Urubamba v nadmořské výšce kolem 2400 m.n.m. Proč ho Inkové postavili, to nikdo neví.
Francouzský archeolog a cestovatel Thierry Jamin prozkoumává po více jak 15 let pralesy jižního Peru a hledá pozůstatky permanentního osídlení Inků v Amazonii, ale také legendární ztracené město Paititi. Poté, co objevil zhruba třicet neuvěřitelných archeologických nalezišť v severní části okresu Cuzco během let 2009 až 2011, která obsahují pevnosti, pohřebiště, náboženská centra a malá města skládající se ze stovek struktur, narazil Jamin na neobvyklou stopu, která ho přivedla do srdce Machu Picchu.
Vydejte se na cestu zpět v čase, do města Inků Machu Picchu. Postaveno kolem roku 1450 a opuštěno o 100 let později, leží Machu Picchu zapomenuto až do roku 1911, kdy na tento poklad upozornil Hiram Bingham. V roce 1983 bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO a 7. července 2007 bylo Machu Picchu zařazeno mezi nových sedm divů světa.
Stejně jako celá řada jiných historických staveb je pro současnou vědu záhadou zejména z hlediska využití. Nejrůznější hypotézy se bezvýsledně pokoušejí vysvětlit tyto zvláštní impozantní stavby, chrámy a oltáře. Jedna teorie říká, že Machu Picchu bylo založeno jako nepřístupná strategická pevnost, podle jiné domněnky bylo město poslední útočiště příslušníků vládnoucí kasty. Další teorie říká, že to bylo místo pro pozorování hvězd, podle jiných se tu odehrávaly obřady, rituály a pod. Domnívám se, že správná hypotéza může vyplynout pouze z odpovědi na otázku, proč lidé vynaložili tolik námahy s dovozem velkých žulových bloků přes hory a hluboká údolí, když jiné horniny byl v místě stavby nadbytek.
