“Je zaujímavé, že sa nám Stanley Kubrick vo svojom majstrovskom diele 2001: A Space Odyssey (Vesmírna odysea 2001) akoby snaží povedať o konci našej doby. Hviezdne dieťa na konci filmu prechádza cez hviezdnu bránu z čierneho monolitu a vracia sa na Zem, aby vytvorilo nový svet, alebo započalo novú dobu.”
„Priestor je to, čo všetko spája, nie oddeľuje“
Nassim Haramein
Riešenie gravitácie pomocou kvantových vákuových fluktuácií na úrovni Planckovej dĺžky viedlo Nassima k záveru, že celý Vesmír (všetky čierne celky – protóny, na ktoré sa fraktálovito delí) sú fyzikálne prepojené pomocou červích dier (dôraz na červích, nie čiernych). Tie sa pripájajú a odpájajú z povrchu protónu nespočetne mnohokrát za sekundu (10^43-krát za sekundu – Planckova sekunda) a sprostredkovávajú prenos informácie medzi všetkými protónmi.
Červí díra (někdy nazývaná také jako Einstein-Rosenův můstek) je jakousi zkratkou v časoprostoru. Její existence je umožněna obecnou teorií relativity. Pojem červí díra vznikl z toho, že její geometrie připomíná cestu, kterou si červ prokousává skrze jablko. Stejně jako warpový pohon je i červí díra oblíbenou rekvizitou autorů science fiction, ovšem v tomto případě je tomu opačně než u warpového pohonu - nejdříve byla vymyšlena červí díra a až poté ji začali autoři sci-fi využívat ve svých dílech. Červí díra je tunelem (či chcete-li můstkem) spojujícím dva vzdálené regiony časoprostoru. Jednoduše si její fungování můžeme představit tak, že v ten okamžik, kdy bychom vstoupili do jednoho konce, bychom se vynořili na jejím druhém konci, ať je jakkoliv daleko. Je to tedy jakási „absolutní“ forma nadsvětelného cestování.
