Libor Čermák | Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba Rhodský kolos? Středomořský ostrov Rhodos byl obydlen už od doby kamenné. Prvními doloženými obyvateli byli Kárové, kteří pocházeli z Malé Asie. Ty pak vystřídali Féničané, kteří z ostrova udělali důležité obchodní centrum.
Libor Čermák | Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba Artemidin chrám v Efesu? Efes bylo starověké náboženské středisko a současně antické velkoměsto iónského Řecka, čítající tehdy až 200 tisíc obyvatel. Nalézalo se v Malé Asii na území dnešního Turecka, poblíž dnešního města Selcuk. Známé bylo už v 2. tisíciletí před naším letopočtem u Chetitů, což je doklad velice starého osídlení.
Libor Čermák | O tom, že mnohé starověké civilizace měly tak pozoruhodné vědomosti, jako by je získaly ve 20 a 21. století, jsem se na svém blogu zmiňoval už několikrát. Věděli snad i o potopeném kontinentu? V článku Podivuhodné znalosti dávných civilizací jsem se takovýmito věcmi zabýval. Například Mayové měli podivuhodný kalendářní systém, který se skládal ze zvláštních kalendářních cyklů, které se nazývaly: Kin (den), Unial (20 dní), Tun (360 dní), Katun, Baktun, Pictun, a tak dále. Tou největší byl Alautun, který odpovídá cca 64 milionům let. Je jen pouhá náhoda, že právě takováto doba se zhruba rovná době, před kterou došlo ke zkáze dinosaurů? Věděli snad něco o nich staří Mayové?
Libor Čermák | Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba visuté zahrady Semiramidiny v Babylonii? Tentokrát se vydejme do Babylonie, dnešního Iráku, na břeh řeky Eufrat. Opět tu máme div světa, ke kterému se vztahuje spousta dosud nevysvětlených záhad. Tou asi nejzákladnější je to, zda vůbec někdy existovaly.
Sen o ztraceném zlatém městě Eldorádu vedl mnoho dobyvatelů na nekonečnou cestu do pralesů a hor Jižní Ameriky. Zatím to však bylo vše marné. Vysněné “zlaté město“ nebylo ve skutečnosti místo, nýbrž osoba, jak tvrdí jeden současný archeologický výzkum. Kopce jsou starší, než keramika a byly zřejmě postaveny pomocí proutěných košů, v nichž byly přenášeny kameny k jejich stavbě.
Po celém světě jsou rozeseté geoglyfy vytvořené dávnými civilizacemi - gigantické zemní kresby viditelné pouze z výšky. Nejznámější jsou obrazce na peruánské planině Nazca. Jen několik desítek kilometrů od nich je však ještě mnohem podivnější útvar: přes horské hřbety a strže se táhne něco, co ze všeho nejvíc připomíná obří děrnou pásku. Populární lovec mimozemšťanů Erich von Däniken má mezi vědci nepříliš dobré jméno. Oproti svým kritikům však disponuje jednou velkou výhodou - většinu lokalit, které ve svých knihách popisuje, viděl na vlastní oči!
Zdá se to být neuvěřitelné, o to víc ještě v těchto moderních časech, ale člověk je jedním z nejzáhadnějších tvorů na této planetě. Přestože zkoumáme cokoliv, provádíme různé experimenty na zvířatech, dokonce i sami na sobě, tak o lidském druhu a jeho potenciálu skutečně mnoho nevíme. Uvnitř lidské duše se sice dodnes ukrývají silné zvířecí pudy a instinkty, jenže to neznamená, že jsme vzešli pouze z genetického zdroje primátů, čili těch opic, které jsou nám v ledasčem tolik podobné.
Libor Čermák | Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba druhý egyptský div – maják na ostrově Faros v Alexandrii? Maják na ostrově Faros byla bezesporu jedna z nejúžasnějších staveb starověku. Jeho stavba byla započata kolem roku 300 před naším letopočtem a dokončena kolem roku 280 před naším letopočtem.
Libor Čermák | Světovou veřejnost nedávno oslnil nález podivných obrazců – tzv. geoglyfů na Arabském poloostrově. A já bych chtěl na tomto místě upozornit na zajímavou souvislost. Nyní se vydejme do Jordánska. V jeho východní části, ve stejnojmenné oáze, nalézá se město Azraq. V jeho okolí můžeme při brouzdání po googlemapě narazit na stovky až tisíce podivných kruhových až květinových struktur. Někde jsou těsně u sebe, někde jsou osamocené a někde najdeme celé rodiny těchto záhadných obrazců.
Nakonec se možná ukáže, že oxid uhličitý je jen pro legraci, že globální změny teploty jdou úplně mimo nás a že jistý meteorit, co vybuchl před sto lety nad Sibiří, toho způsobil víc, než by se kdo nadál. Globální oteplování už dávno není neutrálním badatelským fenoménem. Stalo se strašidlem, novodobou náhražkou božího soudu nad naší civilizací. Bojí se ho děti.
