V roku 1994 vytvoril historik Pavel Dvořák s režisérom Gejzom Kendy a scenáristom Petrom Vrchovinom cyklus krátkych dokumentov o významných udalostiach najstaršej histórie Slovenska. Názvy jednotlivých dielov: Lúka prekvapení, Tajomný hrad v Karpatoch, Kráter tichej smrti, Myšlienky na brehu veľkej rieky, Poklad byzantského kupca, Jaskyňa démonov, Ľudia na horách, Slnečná história, Strážsky poklad, Šesť mečov z Liptovských Sliačov, Tajomstvo zoborských pustovníkov, Hnev tatranských bohov, Raj na skale útočišťa, Kam vedú blatné cesty, Cesty franského kupca Sama.
“Chceme-li prožívat a pochopit nefyzické aspekty světa a sebe samých, musíme nejprve vyvinout prostředky, jak to učinit. V praxi to zahrnuje rozvoj a používání forem vědomí, které dřímají u většiny lidí. Skutečný proces probouzení a tréninku tohoto „dodatečného vědomí“ není vůbec lehký. Je to stejně komplexní trénink, jako je to i specifický výcvik v tom, být schopen prožívat to, co možná prožíváme pouze náhodně a zřídkakdy ve formě zvláštní zkušenosti. Pokud bychom takový trénink absolvovali, rozsah našeho vnímání by se značně rozšířil a věřím, že by to změnilo naše životy. Myslím, že stojí za to si zkusit představit některé takové změny.”
Revoluční fyzik, doktor Amit Goswami, sdílí svůj pohled na neomezený potenciál vědomí jako podstaty všech cítících bytostí, a přemosťuje ohromnou propast, která leží mezi kvantovou fyzikou na straně jedné a duchovními představami Indie na straně druhé. Účastnil se mnoha vědeckých projektů po celém světě. Je autorem několika knih přeložených do devíti jazyků včetně vysoce ceněného vysokoškolského skripta Kvantová mechanika, která se na některých univerzitách používá jako učebnice základů matematiky kvantové fyziky.
“Pojďme odhalit i další «úskalí» všeobecně známých teorií vesmíru. Především, vymezíme pojem hmoty. Jako hmota se rozumí, objektivní realita, kterou vnímáme. Vnímání – informace která vstupuje do mozku z okolního světa prostřednictvím smyslových orgánů. Účelem smyslových orgánů je zajištění optimální existence člověka jako živého organismu v okolním prostředí. Smyslové orgány člověka se zformovaly jako výsledek adaptace člověka na podmínky existující v zaujímané ekologické nice. Proto rozvoj smyslových orgánů šel cestou optimálního přizpůsobení se lidského organismu ekologickému systému.”
Karel Wágner | Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů? Autor jim 
V případě náboženství, Bůh je “postaven“ na vrchol; z v případě moderní vědy, “mini-bohové“ jsou základem všech teorií. Avšak kam umístíme Boha, nehraje roli, v jednom případě zde máme monoteismus (víru v jednoho Boha), kdežto v případě vědy máme polyteismus (mnoho postulátů).