Pime, čo to dá. Kľudne aj 5 litrov vody denne. Súčasné extrémne letné počasie má podľa meteorológov kulminovať v stredu, teploty sa vyšplhajú až na 37 stupňov. Ochladí sa najskôr až v piatok. Sme počas týchto horúcich dní zdravotne ohrození? Ako by sme sa mali správať sami k sebe, čoho by sme sa mali vyvarovať, či prečo voda áno, ale malinovka nie, je opaľovanie v poriadku? Aj na to odpovedá Alžbeta Béderová z poradne zdravia pri Regionálnom úrade vereného zdravotníctva v Bratislave.
VEĽKÁ EPOCHA | Jedno čínské přísloví praví: „Prudká zuřivost a vztek škodí jinu, zatímco náhlá a přehnaná radost škodí jangu.“ Jak v moderním lékařství, tak i v tom tradičním čínském se klade důraz na vyhýbání se nezdravým návykům. Například se obecně má za to, že ti, kdo trpí koronárními chorobami, by se neměli přehnaně emocionálně vzrušovat, a ti, kdo mají problémy s játry, by se neměli rozčilovat.
Dekódovanie DNA najmä vo východnej Ázii pestovanej významnej obilniny a jej príbuznej trávy otvára cestu k lepšiemu využitiu tejto plodiny v produkcii potravín i ako suroviny pre výrobu biopalív. Oznámili to dva početné medzinárodné tímy. Tridsaťštyričlenný viedli Jeffrey Bennetzen a Katrien Devosová z University of Georgia v Athens (USA). Tridsaťsedemčlenný viedli Jun a Jian Wangovci z Beijing Genomics Institute v Šen-čene (provincia Kuang-tung, Čína).
„Okrem plánovaných všetkých väčších miest nad 50 tisíc obyvateľov ako Bratislava, Žilina, Banská Bystrica, Poprad, či Prešov, bol zoznam v ďalšej vlne rozšírený aj o ďalšie historicky významné mestá ako Kremnica, Levoča, či Banská Štiavnica. Nakoniec sa autám podarilo zachytiť aj Sereď, Partizánske, či Bánovce nad Bebravou, na západnom Slovensku, Zvolen, Kysucké Nové Mesto, či Čadcu na strednom Slovensku a Starú Ľubovňu, Svidník, či Sninu na východe republiky,“ informovala Janka Zichová.
V poslední třetině osmého století na Zemi náhle začalo dopadat velké množství kosmického záření. Stopy události se podařilo přesvědčivě prokázat ve dřevu stromů. Příčiny jsou však zatím neznámé. Učebnicový příklad vědecké práce, která poskytuje více otázek než odpovědí, na veřejnost vypustili minulý týden Fusa Miyake a jeho kolegové. Japonští vědci v časopise Nature popisují, jak se jim podařilo objevit stopy "nějaké" kosmické události z 8. století. Ale s její interpretaci si vůbec nevědí rady.
Stále častěji slyšíme, čteme (a píšeme) o síle přítomného okamžiku, o takřka zázračné schopnosti být tady a teď. Povědomí o všímavosti, anglicky mindfulness, se v poslední době začíná opravdu nebývale rozšiřovat. Málokdo ale ví, jak tuto schopnost prakticky rozvíjet. Pojďme se to naučit.
Při svém pokusu „mluvit delfínsky“ Jack Kassewitz ze SpeakDolphin.com, sídlící v Miami na Floridě, navrhl experiment, v jehož rámci nahrál delfíní echolokační zvuky odražené od potopených předmětů, včetně plastové krychle, kačera a květináče. Řeč vyspělých civilizací má skutečně schopnost vytvářet v mozku určité velmi přesně definované obrazy a obrazce.
VEĽKÁ EPOCHA | Ani po desítkách let výzkumu nejsou vědci schopni vysvětlit, proč neexistuje žádná část mozku, která by měla na starosti ukládání vzpomínek. Většina lidí předpokládá, že naše vzpomínky musí existovat někde uvnitř hlavy, ale ať už lékařští badatelé zkoumají jak chtějí, nemohou určit, která oblast mozku ukládá to, co si pamatujeme. Je možné, aby naše vzpomínky ve skutečnosti přebývaly v prostoru mimo naši fyzickou konstrukci?
WASHINGTON | Výskumníci sa zhodujú, že zotavenie našej planéty po ďalšom „veľkom vymretí“ by trvalo minimálne 10 miliónov rokov. Posledné vymieranie nastalo pred 250 miliónmi rokov a zhruba 90 percent akejkoľvek formy života vtedy vymrelo. Vedci sa dnes zhodujú, že vtedajšou príčinou mohla byť aj napríklad kombinácia pádu asteroidu na Zem, výbuchy sopiek či prehistorické globálne otepľovanie.
VEĽKÁ EPOCHA | Devastace životního prostředí se zrychlila od začátku průmyslové revoluce. Od doby, kdy se začala těžit a zpracovávat ropa, se lidstvo naplno vrhlo na ničení a znečišťování našeho životního prostředí. V minulosti lidé uchovávali věci v hliněných hrncích, dřevěných nádobách a vrbových a bambusových koších. Hrnce se vyrábí z hlíny a neznečišťují životní prostředí. Dřevo a proutí mu také neubližují, protože rostou přirozeně, a když už nejsou potřeba, vrátí se zpět do půdy.
