Hoci niektorí budú tvrdiť, že Šambala existuje len v našom srdci a mysli, sú takí, ktorých názor sa líši... Predstava, že Šambala je umiestnená v materiálnom svete, je pevne zakorenená v Tibetskej tradícii. Avšak názory na jej umiestnenie sa značne líšia.
"Ak môže mozog naozaj rozoznať čas, a ak sa mozog zapája do maticovania významov v snahe rozoznať zákonitosť, ako potom môžeme zistiť, či je „výzva času“ číra náhoda, či je to udalosť daná Zákonom Naozaj Veľkých Čísel, alebo niečo zázračnejšie? Pamätajte si, že podľa tohto zákona, ak je dostatočne veľká vzorka ľudí alebo predmetov, môže sa stať čokoľvek."
Predstavte si prebúdzanie v tej istej chvíli, noc čo noc po roky vidíte na budíku pri posteli rovnaký čas. Pre tých, ktorým sa stáva táto podivná udalosť, môže prísť najprv na um myšlienka, že to je náhodou, alebo že majú veľkú predstavivosť. Ale je to naozaj tak? Nie je to náhodou skrytá správa, zakódovaná v týchto udalostiach?
„Já osobně,“ pustil se do nesnadného výkladu, „žiju v přírodě, kde je všechno vzájemně propojeno, vše se pohybuje v kruhu. Stále dokola se střídají roční období. Kruhové jsou všechny planety a totéž platí o drahách, po kterých obíhají kolem Slunce. V kruhu se pohybuje také veškerá voda, kterou máme na Zemi. Naprší z oblohy, řekami a potoky se šíří po světě a roznáší život a nakonec se zase vypaří a vrátí tam, odkud se objevila. Já bydlím v kruhovém týpí, hřeju se u kruhového ohně a když za mnou na návštěvu přijedou přátelé a lidi, které mám rád, sedneme si do kruhu a povídáme si.“
Je to krásny a nevšedný zážitok pre muža, ocitnúť sa v roli pozorovateľa (s kamerou v ruke) v kruhu rozjarených spontánnych tancujúcich žien...
Šrí Rámakrišna (1836-1886), velký indický mistr a uctívatel Šakti - bohyně Kálí, se narodil v chudé bráhmanské rodině v Bengálsku. První duchovní zkušenosti prožil ve věku 7 let...
Syntéza vedy, náboženstva a filozofie
H. P. Blavatská,
Autorka diela „Odhalená Isis“
„Žiadne náboženstvo nie je vyššie, ako Pravda.“
Krátký úvod pandita Pravindží Džaniho před ceremonií za předky, která se konala v rámci dnů Šraddh - sestupné fáze zářiové Luny...
Jak se Lakšmí snažila zaostřit zrak, aby si ty skvosty, vyrobené s dokonalou řemeslnou zručností, mohla lépe prohlednout uviděla, kdo ten chrám s poklady obývá. Všemi směry se tam plazily tucty hadů. Plazi vylézali otvory ve vnitřních stěnách kráteru, bohatě zdobenými bránami a okny a zase v nich mizeli. Z otvorů se šířilo světlo, jako by hromada zlata uprostřed kráteru byla pozůstatkem nějakého zasypaného města. Ještě zvláštnější bylo, že někteří z nich byli hady jen napůl, spodní část jejich těla končila hadím ocasem, zatímco horní patřila muži nebo žene.
Následujících dvanáct megalitických staveb, rozmístěných na čtyřech kontinentech, má společného jmenovatele, i když se konstrukčně od sebe velice liší – byly vybudovány pro energetický zisk. Je obdivuhodné, s jakou nápaditostí bylo využito místních podmínek pro dosažení stejného efektu. V historických materiálech nelze nalézt nápovědu, pro jaký účel mohly být vybudovány, jejich velká hmotnost napovídá, že šlo o velké energetické zisky.
