Ženy-Bohyne

Nejsem zastáncem striktního rozdělování mužského a ženského světa ani zastáncem světa feministického. Neholduji mediálnímu stereotypu, že mužský a ženský svět jsou dvě zcela odlišné planety. Přesto vnímám, že společnost pohlíží na ženu jako na bytost slabší, citlivější a méně samostatnou, než je muž. Muže pokládáme za individualistu stojícího pevnýma nohama na zemi, který si vždy ví rady, a ženu za bytost, jež neumí samostatně řešit problém a které je třeba pomáhat. Vlastně nás tomu učili i ve škole.

Ležím skrčená. Už je mi tepleji, vím jenom, že se mnou kdysi byl nějaký muž, co mě opustil. Už ani nevím jeho jméno. Jsem na sebe pyšná, že jsem dokázala tak dlouho sama přežít. Jsem už dlouho sama, není to první den. Jeskyně, ve které žiju, není součástí skály, vypadá spíš jako kamenný domek na volném prostranství. Cítím se hodně sama. Cítím stísněnost a svíravý pocit na hrudi. Pořád mám pocit, jako by mě někdo někam táhnul a já nechtěla jít.

6 hlavných prirodzených povinností ženy. 64 zručností, ktorými by mal disponovať každý muž i každá žena. Do plnoletia (dosiahnutia 12-tich rokov) nosili deti ochranný odev ušitý z oblečenia svojich rodičov, poznačeného biopoľami svojho otca a matky. Po dovŕšení 12 liet volchvi vykonávali obrad menorečia, počas ktorého im Rodní Bohovia dávali skutočné mená ich duší namiesto láskavých detských prezývok, ktoré im dávali rodičia pri narodení. Dorastenci, ktorí podstúpili obrad menorečenia sa stali členmi spoločnosti.

Děj se odehrává okolo roku 1 700 před našim letopočtem v Arábii. Jsem žena, je mi 18 let. Jsem u studny v poušti nedaleko nějakého města. Jsem velice hezká. Ten muž má zahalenou tvář bílou látkou, to kvůli písku. On ale uviděl moji tvář. Je na koni a já mu podávám vodu na pití (křečovité pohyby tělem). Začíná na mně dorážet. Je hrozně surovej. Snaží se mně chytit. Bojím se ho. Ozývá se levá noha. Drží mně za nohu a kroutí mi s ní. Levá noha mně hrozně bolí. Snažím se křičet, ale on mi zacpává ústa. Chce mně znásilnit.

Jsem shluk energie letící Kosmem. Vracím se z výzkumné cesty, na které jsem hledal podmínky vhodné pro materiální život. Ty jsem našel na Zemi. Mám protáhlý tvar a skládám se z jednotlivých částeček, které se v celku kmitavě pohybují. Vzhledem k tomu, že zde není s čím porovnávat, nejsem schopen určit svoji velikost. Blížím se k velké energetické kouli, která je celkem, ze kterého jsem se před tím oddělil. Nemohu se k ní dostat, je okolo ní nějaké ochranné pole, které brání průniku agresivních energií.

Je sedmé století před naším letopočtem, pracuju jako otrok v dole. Byl jsem jako voják zajat ve válce a upadl jsem do otroctví. Lámeme kámen. Je to hrozná dřina. Je to bezduchá dřina, už vůbec nemůžu. Mám úplně vymatlanej mozek, jenom mlátím palicí do toho kamene. Moje smysly jsou otupělý. Když se zastavím, tak dostávám bičem. Duch už utekl pryč a nechal tu tělo ve štychu. Jenom buším a buším. Jak robot. Jsem úplně bez ducha. Večer se svalím a dostanu trochu chleba a vody.

Mám pocit, že žádné city ani emoce nemám. Ztratila jsem je, nebo jsem je ani nikdy neměla. Jsem chladná, jenom kalkuluju. Zajímá mě jenom to, co chci já. Rozhodla jsem se tak, protože je to tak lepší. Když člověk cítí, tak to bolí a já jsem se rozhodla ve svém životě tuto bolest nepodstoupit. Přivedl mě k tomu pocit zranitelnosti. Viděla jsem to u své matky.

Nedávno ma mimoriadne potešilo opätovné vydanie knihy Ženy, které běhaly s vlky. Čítala som ju v priebehu rokov často iba po odsekoch alebo sa k prečítanému opätovne vracala. Niektoré texty totiž vyžadujú veľa času, priestoru a životných situácií na dôkladné prežutie a následné strávenie. Iné zasa zasadia krehké semienko a to potrebuje živnú pôdu, daždivú vlahu a pohladenie slnečnými lúčmi života, aby vzklíčilo, zmocnelo a ukázalo skrytú krásu silnej divokej prírody odrážajúcej sa v hĺbke duše.

Není v životě lidském strašnějších okamžiků, nežli pohřbívat vlastní dítě. Hrůza tohoto okamžiku může být ještě umocněna skutečností, že se jedná o rodiče, který o štěstí, bezpečí a spokojenost své dcery 12 let bojoval s opatrovnickou mafií u soudů, na policii a všude, kde se dalo. Marně. Svůj boj totiž předem prohrál - protože byl otec.

Stránky

Odoberať Ženy-Bohyne