Na zodpovězení téhle otázky se musíme přesunout do dob nejstarších, o kterých se dochovaly vůbec poprvé nějaké písemnosti. Navštívíme jižní Mezopotámii, která nám v lecčems napoví. Žil zde národ Sumeru, jejich historie se datuje od roku 3500 let př.n.l. V jejich náboženství se objevuje víra ve vícero bohů a to konkrétně ve 12 nejdůležitějších, kteří se obměňovali. Pantheon a události sumerských bohů se prolínají napříč naší historií po celém světě. Až teprve v křesťanství se píše o jednom bohu, ale i v Bibli - Genesis jsou zmínky o bozích, k těmto nepřesnostem muselo samozřejmě dojít, protože i biblické příběhy se nevyhnuly popisu sumerských událostí. V Egyptě, Řecku, Indii, Střední a Jižní Americe nebyla žádná jiná božstva než ta sumerská, která žila v pospolitosti s lidmi tehdejší doby, která odešla, ale slíbila, že se vrátí.
Známy bádateľ Zecharia Sitchin, ktorého knihy sa aj u nás stali bestsellermi, pre časopis Fate uviedol nové, veľmi zaujímavé skutočnosti. Okrem iného tam napríklad tvrdí, že dnes je takmer isté, že biblické opisy stvorenia sveta, stavba Babylonskej veže či potopa nie sú ničím iným ako skrátenou verziou sumerských textov (sumerská civilizácia sa rozvinula na území dnešného Iraku). Odborníci, ktorí zapísali a prečítali texty z hlinených tabuliek, tvrdia, že ide o mýty, pretože sa tam tvrdí, že celé poznanie, všetky objavy získali ľudia od Anunnaki (znamená: tí, ktorí prišli z neba na Zem). Tak ako príbeh o potope Biblia prebrala zo sumerských zdrojov, aj anunnaki znamená presne to isté, čo v hebrejskom jazyku slovo nefilim, ktoré sa vyskytuje v Biblii.