Naše pozemská a biologická rodina, se zdá být tím nejkomplikovanějším oříškem na cestě duchovního růstu – především z počátečního pohledu během naší proměny. Jde o to, že jako děti své rodiče bezpodmínečně milujeme, vzhlížíme k nim jako k někomu, kdo ví nejlépe, jak to zde na Zemi chodí a tak často oddaně přebíráme jejich přesvědčení a plníme jejich představu o tom, jak bychome se měli chovat a jací bychom měli být.
Na toto téma bylo toho napsáno již tolik, že se zdá nemožné přinést něco nového. Již minimálně od dob starých Řeků máme dost filosofických i literárních děl, které se tématu věnují. V řeckých tragédiích jsou řešení jednoznačná ve smyslu nemožnosti vyhnout se svému osudu. Určení, jaký osud konkrétního člověka čeká je „ponecháno“ na vůli bohyním osudu (takové řecké sudičky), aniž je však blíže upřesněno, čím se při tvorbě osudu řídí, jaké mají důvody pro stanovení konkrétního osudu.
O práne, pránickej výžive a troch veľmi dôležitých stupňoch na ceste k nej vedúcej.
Proč je heslo „Za dobrotu na žebrotu“ tak oblibené? Nebo „Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán“? Proč se zdravá dobrota vytratila z našeho každodenního života? Když jde člověk po ulici, naráží při nejlepším jen na otupělou ignoraci, v horším případně na agresivní hloupost.
LightWork 2012 - Florida, Mt. Shasta, Srbsko, Taliansko, Nemecko. Liečenie negatívnych miest na Zemi...
Video o životě Oskara Ernsta Bernhardta (Abd-ru-shina, 1875-1941), autora díla "Ve světle Pravdy - Poselství Grálu"...
"Nikdy sa necítiac celkom doma tu na úrovni zeme, naše duše vyburcujú neutíchajúce pocity zvnútra, posúvajúc nás vždy dopredu v životnom hľadaní iluzórnej Šambaly alebo toho, čo Západný svet nazýva El Dorado či Šangri La..."
Rád bych se ještě zaměřil na jeden z oblíbených bludů pozitivního myšlení, a sice na chtění a jeho vyjadřování. Věta „Já chci“ je jedna z nejmocnějších manter ve vesmíru. Vyjadřuje lidskou vůli tím nejjasnějším a nejčistším způsobem. Každý lidský čin, velký či malý, byl zažehnut myšlenkou či slovy JÁ CHCI a podle síly vůle a chtění pak tato energie šla svou cestou, a buď časem zeslábla až vyprchala nebo se udržela a ve svém průběhu ještě zesilovala.
