Evangelium bylo ve starověku všeobecně známé a rozšířené. Obsahuje 114 Ježíšových výroků (logií). Více než třetina výroků více či méně odpovídá citacím v synoptických evangeliích, další třetina má gnostický charakter. Do dnešní doby se velká část Tomášova evangelia zachovala dokonce i ve východním čínském Turkestánu na tzv. Turfanských fragmentech (Turfan Fragment M 789) z manichejského prostředí. Existenci evangelia připomínalo mnoho představitelů prvotní církve. Na začátku 3. století (225-235) se o něm zmiňoval Hippolyt Římský. Ve 4. století před ním varoval jeruzalémský biskup Kyrillos, který ho nepravdivě označil za dílo manicheistů. Z Kyrillovy zprávy lze vyvodit, že spis byl mezi křesťany oblíbený.
Gnostické vyobrazení boha s tváří lva, pravděpodobně jde o Samaela, stvořitele hmotného světa. Podle předlohy nakreslil Bernard de Montfaucon (1655-1741)
Koptský spis ze 4. století nazvaný "Podstata (dosl. Hypostasis) archontů" je součástí druhého kodexu nalezeného před šedesáti lety v Nag Hammádí. Předlohou koptského překladu byl nade vší pochybnost starší řecký text (asi z 2. nebo 3. století), který se ovšem do dnešní doby nedochoval.
Mezinárodně uznávaná autorka a vedoucí badatelka pranické výživy, umělkyně, hudebnice a přednášející o žití a životě z prány - Jasmuheen - přijíždí do Prahy. Poté, co se naučila žít z vesmírné energie, strávila tato úžasná Australanka poslední dvě desetiletí sdílením svých vědomostí s bezpočtem ostatních, stejně naladěných lidí. Její přednášky a semináře jsou inspirací pro mnohé, mimo jiné, i pro známého francouzského breathariána Henriho Monforta. Do Prahy zavítá Jasmuheen v rámci celosvětového turné na téma Esence - vědomí Jednoty a dary esence Já jsem.
Jericho Sunfire se od dětství zabýval sportem. Jeho hbité nohy ho dostaly do profesionálního ragbyového týmu v neobvykle ranném věku. Reprezentoval Velkou Británii, v 19 letech přešel k profesionálům. Po šesti letech své profesionální ragbyové kariéry se rozhodl změnit povolání a dělat to, co umí nejlépe - pracovat jako fitnesový trenér. Nyní žije již více než dva roky nezávisle na jídle.
Na zodpovězení téhle otázky se musíme přesunout do dob nejstarších, o kterých se dochovaly vůbec poprvé nějaké písemnosti. Navštívíme jižní Mezopotámii, která nám v lecčems napoví. Žil zde národ Sumeru, jejich historie se datuje od roku 3500 let př.n.l. V jejich náboženství se objevuje víra ve vícero bohů a to konkrétně ve 12 nejdůležitějších, kteří se obměňovali. Pantheon a události sumerských bohů se prolínají napříč naší historií po celém světě. Až teprve v křesťanství se píše o jednom bohu, ale i v Bibli - Genesis jsou zmínky o bozích, k těmto nepřesnostem muselo samozřejmě dojít, protože i biblické příběhy se nevyhnuly popisu sumerských událostí. V Egyptě, Řecku, Indii, Střední a Jižní Americe nebyla žádná jiná božstva než ta sumerská, která žila v pospolitosti s lidmi tehdejší doby, která odešla, ale slíbila, že se vrátí.
Časopis National Geographic ve spolupráci se švýcarskou nadací Mecenáš pro antické umění (Maecenas Stiftung für antike Kunst) zveřejnil počátkem dubna 2006 obsah Jidášova evangelia. Vydání apokryfu ve třech světových jazycích (němčině, angličtině a francouzštině) bylo avizováno déle než rok. Práci na překladu se věnoval odborný tým pod vedením profesora Rodoplha Kassera z Ženevské univerzity. I přes veškerou snahu se vědcům nepodařilo obnovit celý text. Zrekonstruovány byly čtyři pětiny evangelia.
Mistrovské umění středověkých stavitelů vyvolává dodnes obdiv, úžas i prostou zvědavost. Přestože se to může zdát nepochopitelné, rozluštit tajemství tehdejších stavebních postupů se nepodařilo ani pomocí nejmodernější výpočetní techniky. Znovu postavit gotickou katedrálu z kamenů by tak v současné době pravděpodobně nikdo nedokázal. Zvláště pokud by měl k dispozici pouze dobové stavební prostředky.
