“Dokonce i známí řečtí filozofové chápali, že tvrzení poznej sebe! je pro lidskou bytost nejtěžší úlohou, se kterou se může potýkat. Není to prostě o shrnutí jedinečných vlastností člověka, jeho osobnosti, fyzického vzhledu, emocí a mentálních kvalit. Je v tom něco základnějšího… nepolapitelnějšího.”
S láskavým dovolením autora Vám postupne predstavíme mimoriadne hodnotné texty našej indoeurópskej tradície
Jan Kozák se narodil 21. 5. 1951 v Praze. Po studiu na gymnáziu vystudoval na FFUK obor archívnictví-dějepis. Kromě studia medievalistiky se také 3 roky věnoval na katedře dějin starého Předního Východu klínopisu (babylonštině, asyrštině a sumerštině) a poznávání starověkých kultur.
Otázka č. 29: Ahoj Jedi, čo si myslíš o chuti zbohatnúť?
Motivačný priemysel sa zaoberá hlavne pritiahnutím si peňazí a hoci často hovorí o šťastnom živote, aj tak je to celé zväčša o tom, ako mať v hrsti čo najväčšiu guču peňazí. Ak sa aj nájdu medzi motivačnými rečníkmi výnimky, ktoré si uvedomujú prvotnosť Ducha a vedú k tomu i svojich poslucháčov, veľmi často ich práve tí nasmerúvajú otázkami znova a znova k peniazom. Skrátka dojem, že práve „prachy“ sú tým najuniverzálnejším prostriedkom takmer ku všetkému je veľmi obľúbená ilúzia.
“Mysl používá ke komunikaci slova, obrazy a čísla. Srdce používá pocity a empatii. Naše vědomí používá chování. To je důležité, ne-li klíčové pochopení, protože naše vědomí dohlíží na naše emoční a mentální stavy. Je to větší sféra, která zahrnuje mysl a srdce. Tedy vědomí je tou naší částí, která je nekonečná a neohraničená. Není obsaženo ve hmotě mozku, tkáních těla a dokonce ani v emoční energii srdce. Přesto je individualizované jako my.”
“Už dost bláznů mátlo neinformované, že právě oni, ti blázni, jsou pravým vzorem praktických mystiků. Jak se však stali těmi blázny? – Tím, že místo aby se věnovali soustřeďování mysli, čímž by utlumili její samovolnou činnost a též i vnímání, tuto činnost naopak zvyšovali. Oddali se myšlení, jež jim po zanechání koncentrace přinášelo nový druh myšlenek, než jakými se zabývali dříve v údobí živočišného způsobu žití. Viděno však z výšin mystického vývoje, je naprosto stejné, zabývá-li se neovládaná, samovolně činná mysl předměty smyslových chtíčů nebo spekulacemi o nadsvětském životě a o mravném nebo nemravném myšlení a počínání.”
“Pokud žijeme jako nekonečné bytosti v lidské formě, pokud skutečně věříme, že jsme jediným, který je roven všemu životu – kam přesně doufáme, že se dostaneme, když vzestoupíme? Může jeden vzestoupit a nechat jinou lidskou bytost vzadu ve spárech karmy a zmatku? Může být někdo osvícený ve světě, kde vzkvétá válka, chudoba, deprese a zneužívání – a opravdu to nazývat osvícením?”
“Lidský stav se vyznačuje změnami. U lidí je příznačné, že kolísají od stavů doslova bláznivého nadšení až zase do zoufalství. Mezi těmito krajními duševními stavy existuje ideální rovnováha, kterou lze označit za čisté původní lidství; toto lidství trpí tím, že onu bláznivou radostivost musí vyrovnávat následujícím zoufalstvím. Z toho vyplývá, že nevede k ničemu dobrému dát se unášet stavem lidství. Od kolébky až do hrobu se bláznivá radostivost střídá s duševními bolestmi až zoufalstvím a tím se stává to, že člověk je jen člověkem, a to od narození až do smrti.”
Krásné kázání otce Mariána Kuffy na mši při setkání „Hle, tvá matka!“ v Prešově. Otec Kuffa opět velmi poutavým způsobem vypráví o svých zkušenostech s Ježíšem a Jeho Matkou Marií. Jakým způsobem se každý den učí od Marie říkat Bohu ano - Fiat? Říci Bohu Fiat znamená následovat Marii - v pokoře, čistotě, moudrosti a lásce. A láska nás nakonec přivede opět k Bohu!
O hudbe v 528 Hz už vieme a na titulke sú aj bannery smerujúce na ›› rádio hrajúce len v tejto frekvencii. OK, ale čo ak si chcem pustiť svoju obľúbenú muzičku na počítači alebo v mobile? Riešením je ladenie A=432 Hz, nie používané komorné A=440 Hz! Ale ako to dosiahnuť? Nech sa páči, tu je návod ;)
“Ti, které jejich touha šťastně žít nebo získat vědění podněcuje k hledání pomocí jógy, často užívají nevhodné jógické prostředky. Téměř vždy se nechávají zlákat poslední ze tří částí jógické výchovy, totiž soustřeďováním, bez ohledu na jeho stupně. A přece první součástí jógické výchovy je výchova mravní, která vlastně řeší problém nešťastného pocitového života v celé jeho šíři. Soustředění ho buď neřeší vůbec, nebo pouze v některých víceméně abstraktních obrysech.”
