Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv pouští na trh stravitelné senzory společnosti Proteus Digital Health. Budou hlídat naše zdraví zevnitř. V digitálním věku lidstva žijeme obklopeni medicínou a podle všeho to ještě nestačí. Jako by nebylo dost návštěv u lékařů, případně návštěv lékařů u nás doma. Na americký trh právě vstupuje technologie, která umožní všetečné medicíně hlídat nás samotné doslova zevnitř. Jde o elektronické pilulky, které obsahují drobné senzory, po spolknutí komunikující se speciální náplastí a komunikátorem velikosti mobilního telefonu.
Vypadá to skoro jako svatý grál reklamy: stačí vložit do filmu nebo televizního záběru políčko s nějakým příkazem a divák udělá, co po něm chcete - i navzdory tomu, že ten obraz se mihl tak rychle, že ho ani nemohl zaznamenat. Říká se tomu podprahové vnímání (subliminal stimuli) a názory na účinnost metody se diametrálně liší. Zatímco jedni věří, že jde o mocný nástroj reklamy a propagandy, nebo dokonce jeden z prostředků jímž elity ovládají svět, jiní tvrdí, že to funguje jen omezeně a za určitých okolností, nebo dokonce vůbec ne.
Vesmírná těžařská společnost Planetary Resources, za kterou stojí lidé z Googlu, režisér Avatara James Cameron a další, chce najít způsob, jak levně dolovat vzácné suroviny z asteroidů prolétávajících kolem Země. Firma Planetary Resources spřádá plány na těžbu z asteroidů pomocí levných automatických systémů. Vyplnily se tak spekulace, které se objevily minulý týden.
Téma kvality potravin, zejména poté, co počátkem roku zveřejnila svá loňská zjištění Státní zemědělská a potravinářská inspekce, plní stránky novin, obrazovky televizí i virtuální realitu webů a facebooků více než kdy předtím. To je jistě pozitivní. Podľa portálu blesk.cz sa o neobvyklú akciu postarali česká poslankyňa Olga Sehnalová a jej rumunská kolegyňa Oana Antonescuová. Výnimočnou degustáciou chceli obe političky presvedčiť Európsku komisiu, aby sa zaoberala rozdielnou kvalitou potravinárskych výrobkov v nových a starých krajinách Únie.
Dokola omílané téma leč stále masově opomíjené (i když je to mnohem lepší než před rokem). Jako by čtení informací na výrobcích bylo obestřeno mocným závojem boha Ignora či jeho sestry Kašlunato. Paradoxně ale někdy nestačí ani důkladné studium mikrotextu na zadní straně výrobku na to, abyste si nekoupili výrobek, který nechcete. A to když prodejce porušuje zákon a přelepuje datum trvanlivosti či etiketu „český výrobek“ lepí na výrobky z Polska či Slovenska. Viz ZDE (
VEĽKÁ EPOCHA | Velká Epocha oslovila místopředsedu a mluvčího Českého svazu včelařů, MVDr. Miloslava Peroutku, CSc., se kterým jsme si povídali hlavně o medu, nekalých praktikách medařského průmyslu u nás i ve světě, ale i o našich včelařích. Jaké procento medu se každoročně do České republiky dováží a kolik se ho u nás vyprodukuje a vyveze?
Německý dokument šokuje: jen v Evropské unii končí každý rok na skládce 90 milionů tun potravin. Zdaleka ne jen zkažených. Jedno pradávné čínské přísloví říká, že ani ten, kdo bydlí u vody, by vodou neměl plýtvat. Nejnovější dokumentární snímek německého režiséra Valentina Thurna „Taste the Waste“ (Ochutnejte odpad) však ukazuje, že globalizovaný svět, jehož motorem je konzumní společnost, na moudré rčení z Říše středu již dávno zanevřel.
ekolist | Jak osvětlit domy chudých obyvatel na Filipínách, kde je navíc elektrická energie nejdražší z celé Asie? Řešení je až ďábelsky jednoduché, stačí plastová lahev naplněná vodou a díra ve střeše. Obydlí nejchudších obyvatel na Filipínách nejsou vlastně nic jiného než krabice se střechou z vlnitého plechu. O oknech se jim ani nesní a tak je v nich celý den tma. A jejich obyvatelé obvykle na elektrické osvětlení nemají, nehledě na to, že málokteré místo je zasíťované.
Výnosy jedlých kaštanů, ořechů a žaludů z hektaru mohou předčit výživově i ekonomicky výnosy konvenčního obilného pole na stejné ploše. Jedlé kaštany jsou obsahem polysacharidů a bílkovin srovnatelné s obilím. Vlašské a lískové ořechy jsou bohaté na olej, což znamená, že při stejné váze mají větší kalorickou hodnotu než obilí a vlašáky mají poměrně vysoký podíl bílkovin. Jen postrádají lepek, což může být dobře, ale bez kombinace s obilím se z nich hůře vyrábí tradiční pečivo.