Nenápadná, bíle kvetoucí světlomilná tropická rostlinka Stevia rebaudiana, též Eupatorium rebaudianum, není jen postrachem výrobců potravinářské chemie. Proč?
– Je 200 až 300-krát sladší než cukr a nízkokalorická, čili blahodárná pro hypoglykemiky.
– Pomáhá udržovat v rovnováze cukr v krvi a játrech, podporuje pankreas a léčí diabetes 2…
– Je vynikající na zranění – urychluje hojení a nezůstává jizva.
– Reguluje baktérie v ústní dutině; likviduje karies…
– Podporuje dobré trávení, odtučňuje a pomáhá udržovat váhu.
– Je účinně aplikovatelná na akné, dermatitis, ekzém, atd.
– Napomáhá buněčnému metabolizmu, zhutňuje svalstvo, zvyšuje energetické hladiny a mentální aktivitu.
– Snižuje touhu po tabáku a alkoholických nápojích.
– Už zapaluje? Je to léčivka s vynikajícími vlastnostmi, kterou nelze patentovat!
Strašnú to chorobu poznali už v staroveku. Ako prvý sa o ňom detailnejšie zmieňuje Sv. Ľudovít, francúzsky kráľ, keď sa jeho križiaci v húfoch stávali obeťou prejavov celkového zoslabnutia organizmu. Začínalo to u nich letargiou, vypadávaním zubov, tvorbou vredov na pokožke, staré rany sa pootvorili, kosti postihla dekalcifikácia a následne prišla nezvratná smrť. Už aj Hypokrates sa zamýšľal nad príčinou tejto mysterióznej choroby tvrdiac, že za tým môže byť lenivosť, prebytok čiernej žlče, dokonca nadbytok železa v tele. Dôvodov mohlo byť viacero... Stredovek prišiel v súvislosti s danou chorobou s viacerými terapiami: od slanej vody, cez ortuť, podávanie octu... všetko bez úspechu. Skutočné vzplanutie danej choroby sa však prepája hlavne na obdobie budovanie zámorských korábov v Európe, keď sa námorníci dostávali na dlhé mesiace mimo pevninu.
Louis Pasteur nám dal „teorii bacilů“; řekl, že bacily způsobují nemoci. Proto mají farmaceutické společnosti zájem nalézt správnou léčbu (lék) proti každému choroboplodnému zárodu a utrácejí milióny dolarů. Pasteur měl současníka jménem Van Camp, který říkal: „Máte pravdu, bacily skutečně způsobují nemoci, ale ne způsobem, který popisujete.“ Pasteur říkal, že prostě jdete a „chytíte“ bacila, ale Van Camp říkal: „Ne, vy mu musíte dát důvod, aby na vás skočil. Bacily žijí na toxinech, nikoliv na zdravých tkáních. Nejprve musíte způsobit, aby tělo bylo nemocné z toho, co jíte. Na zdravé tělo nemají bacily žádný účinek.“
Velká pyramida byla postavena na 30° s.š. Tato zeměpisná pozice je sama o sobě čímsi vyjímečná a dávní stavitelé ji nezvolili náhodně. Pojedete do Egypta? Za týden vám nabídneme další zajímavost...
Když jdete lesem, který ještě nebyl zušlechtěn lidskou rukou, vidíte kolem sebe nejen bujný život, ale také padlé stromy, práchnivějící kmeny a hnijící listí. Kamkoli se podíváte, všude vidíte život i smrt. Podíváte-li se trochu lépe, zjistíte, že hnijící listí a práchnivějící kmeny nejen plodí nový život, ale samy jsou plné života. Pracují v nich mikroorganismy. Molekuly mění svou strukturu. Takže všude není jen smrt. Život prochází metamorfózou. Co se z toho můžete naučit?
Stěžování bývá často doprovázeno záští, ale může být provázeno i silnější emocí jako je hněv nebo jiná forma rozčilení. Tím se ego energeticky více nabíjí. Stěžování se pak promění v podrážděnost, což je jiný způsob, jak ego posiluje samo sebe. Je mnoho lidí, kteří stále čekají na nějaký popud, aby proti němu reagovali, aby se cítili naštvaní nebo ublížení – a nikdy to dlouho netrvá, aby ten popud přišel. Pak říkají: „To je skandál!“ „Jak se opovažuješ …“. „To mě s--e!“ Jsou závislí na rozčilování a hněvu jako na droze. Touto reakcí proti něčemu prosazují a posilují svůj pocit sebe sama.
Človek je jediný cicavec na zemi, konzumujúci mlieko aj po skončení fázy dojčenia, navyše mlieko iného živočíšneho druhu. Nie je to nezvyčajné? Od útleho veku človek počúva tvrdenia o prospešnosti tejto potraviny pre ľudské zdravie. Výrobcovia mliečnych výrobkov nás presviedčajú, že je to nenahraditeľný zdroj všetkých pre život nevyhnutných látok a mal by sa stať súčasťou každodenného jedálneho lístka. Na základe rôznych klinických štúdií však odborníci čoraz viac upozorňujú na možné riziká spojené s konzumáciou mlieka.
Nikolaj Levašov, vědec a fyzikální teoretik, vytvořil zcela novou teorii vesmíru, která poskytuje odpovědi na řadu otázek, které moderní věda považuje za neřešitelné. Na základě postulátu anizotropie (nehomogenity) vesmíru vysvětluje nezbytné podmínky pro objevení-se živé hmoty, přírodní zákony, které vedou k nevyhnutelnému vzniku života a později rozumu, a vědomí, které se objeví také nevyhnutelně, pokud jsou splněny určité podmínky. Levašovovy pohledy nemají nic společného s „Vulgarmaterialismus“ (něm.), mechanickým materialismem. Silně věří, že hlavní otázka filozofie je absurdní a že duch a hmota je v podstatě jedno. Odhaduje lidské schopnosti jako bezmezné a nemá pochyb o tom, že myšlenka může ovlivnit fyzickou hmotu: ve skutečnosti, může dělat věci, které si ani nejodvážnější science-fiction nedokáže představit.