Priestor a čas

Pojďme odhalit i další «úskalí» všeobecně známých teorií vesmíru. Především, vymezíme pojem hmoty. Jako hmota se rozumí, objektivní realita, kterou vnímáme. Vnímání – informace která vstupuje do mozku z okolního světa prostřednictvím smyslových orgánů. Účelem smyslových orgánů je zajištění optimální existence člověka jako živého organismu v okolním prostředí. Smyslové orgány člověka se zformovaly jako výsledek adaptace člověka na podmínky existující v zaujímané ekologické nice. Proto rozvoj smyslových orgánů šel cestou optimálního přizpůsobení se lidského organismu ekologickému systému.”

Karel Wágner | Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů? Autor jim ›› zde představil Riemannovu zeta-hypotézu z roku 1859, která patří k „nej­důležitějším ne­vyřešeným problémům současné matematiky“. Při čtení tohoto článku jsem si znovu uvědomil, jak málo pozornosti u nás věnujeme souvislostem mezi současným vědeckým bádáním a některými kapitolami z historie vědy.

Fyzik Brian Greene, autor úspěšné knižní předlohy a jeden z předních světových teoretiků strun, osobně provede diváky fascinujícím vývojem teorií o prostoru a vesmíru od Newtonovy statické teorie, přes Einsteinovo spojení času a prostoru, až po ty nejmodernější zabývající se temnou energií. Greeneův snadno srozumitelný výklad je doplněn o působivé vizuální efekty, které divákům zpřístupní i ty nejnepředstavitelnější věci, jako například projížďku taxíkem rychlostí světla. Kromě toho film přináší rekonstrukce vědeckých objevů, mnoho archivních materiálů a výpovědi předních světových vědců.

Fyzik Brian Greene, autor úspěšné knižní předlohy a jeden z předních světových teoretiků strun, osobně provede diváky fascinujícím vývojem teorií o prostoru a vesmíru od Newtonovy statické teorie, přes Einsteinovo spojení času a prostoru, až po ty nejmodernější zabývající se temnou energií. Greeneův snadno srozumitelný výklad je doplněn o působivé vizuální efekty, které divákům zpřístupní i ty nejnepředstavitelnější věci, jako například projížďku taxíkem rychlostí světla. Kromě toho film přináší rekonstrukce vědeckých objevů, mnoho archivních materiálů a výpovědi předních světových vědců.

“Je zaujímavé, že sa nám Stanley Kubrick vo svojom majstrovskom diele 2001: A Space Odyssey (Vesmírna odysea 2001) akoby snaží povedať o konci našej doby. Hviezdne dieťa na konci filmu prechádza cez hviezdnu bránu z čierneho monolitu a vracia sa na Zem, aby vytvorilo nový svet, alebo započalo novú dobu.”

V modernej fyzike je všeobecne známe, že štyri dimenzie, z ktorých jednou je čas, disponujú tvarom hypersféry (viz obrázok dole). Hypersféra má tvar podobný ako dolka, alebo žemľa. Energia, alebo energetický tok v rámci hypersféry funguje nasledujúcim spôsobom: ako nám ukazuje ilustrácia (dole), tok prichádza zo spodku sféry, stáča sa nahor okolo vonkajšieho okraja, križujúc vonkajšiu stredovú líniu sféry prstenca a stáčajúc sa k voľnému priestoru na vrchu tohto prstenca. Tento energetický tok potom začne prepadať cez vrchol priestoru a začne sa stáčať do víru. Energetický tok pokračuje do tej doby, pokiaľ sa nedostane zase zo spodnej časti prstenca, kde zase začne svoju expanziu smerom von. Tento tok pokračuje donekonečna.

Hodiny, uvažované na svislé ose časoprostorového diagramu, nemohou fungovat - tuto nesledovanou zvláštnost zdůraznil mechanický model v STR (2.). Ačkoliv právě na svislé ose běží čas nejrychleji.

Následně - fyzikální podstatu času hledá bodový prostor, řízený pulsací - uvedl 3. díl této série o STR. Důsledek zmíněného postupu lze převést i do spojitého prostoru - přepočítat do perspektivy. Postupy jsou založené na mechanických modelech, jež vyhovují matematickým základům STR.

Tento 4. díl sleduje názory vědců, jež s problematikou souvisejí. Příští 5. díl STR vyzkouší, dalšími modely, převod diskrétních pulsů do perspektivy. Posoudí zvláštní možnosti, ve směru hledat fyzikální podstatu vnímaného času.

Pokud by se základy světa blížily principu současných počítačů, pak by užité postupy, jež fyzika nachází, měly co říci k religiozitě. Jsou snad naše životy podložené informatikou? Ta by sama od sebe nevznikla.

Věda získala velké množství poznatků o hmotném světě a to využitím matematiky, kterou odvozuje z Euklidova geometrického prostoru. Poznatky často lze získat jen zaokrouhlené, takže Vesmír popisují nepřesně. Přesto umožnily úžasný technický pokrok. Může snad technika uvažovat, že by nečekaným postupem něco poskytla ve prospěch vědy – oplatila jí něčím jiným než přístroji?

Stránky

Odoberať Priestor a čas