"Počas niekoľkých tisícročí sa ľudia menili a s nimi aj návyky a postupy Seta. Pred jeho nástrahami sa nedá ukryť, nemožno ho zakázať, možno ho len usvedčiť, uvedomiť si podstatu jeho pôvodu a neviditeľného spojenia so svetom a s človekom, cez ktorého Set vplýva na vedomie más."
Astrálna úroveň - lono, ktoré porodilo mnohé anti-učenia, ako je Bomp v budhizme, škola Gnostikov, manicheizmus, markionizmus a mazdakizmus, Katarov (Albigenskích), Karpokratov, bulharských Bogomilov, pavlikiánov, kainitov, karmatov, zindikov, izmajlitov, satanistov. Všetky mali množstvo etnografických a dogmatických rozdielov, no jedno mali spoločné - odmietanie existencie (Maat). Podstata anti-učení, alebo antisystémov, ako sa tiež nazývajú, sa zakladala na popretí hmotného tela ako takého a velebení ducha.
Relikvia bola „znovu nájdená“ v ankarskom depozite Paláca spravodlivosti, starobylá verzia biblie je písaná v sýrštine, v dialekte Ježišovho rodného jazyka. Biblia bola už v držbe tureckých orgánov po tom, čo bola zhabaná v roku 2000 v rámci operácie v oblasti stredozemného mora v Turecku. Gang pašerákov bol obvinený z pašovania starožitností, nelegálnych vykopávok a držania výbušnín a šiel k súdu.
Evangelium bylo ve starověku všeobecně známé a rozšířené. Obsahuje 114 Ježíšových výroků (logií). Více než třetina výroků více či méně odpovídá citacím v synoptických evangeliích, další třetina má gnostický charakter. Do dnešní doby se velká část Tomášova evangelia zachovala dokonce i ve východním čínském Turkestánu na tzv. Turfanských fragmentech (Turfan Fragment M 789) z manichejského prostředí. Existenci evangelia připomínalo mnoho představitelů prvotní církve. Na začátku 3. století (225-235) se o něm zmiňoval Hippolyt Římský. Ve 4. století před ním varoval jeruzalémský biskup Kyrillos, který ho nepravdivě označil za dílo manicheistů. Z Kyrillovy zprávy lze vyvodit, že spis byl mezi křesťany oblíbený.
Bible bývá považována za něco na způsob pohádky - jenže na rozdíl od pohádek obsahuje nezvykle mnoho číselných údajů - až je to nápadné. Přesné míry se objevují zejména v těch místech, která jsou obzvlášť podivná...
Libor Čermák | Tak jsme se zase od jednoho blogera dozvěděli, že víra v Boha je přežitek a že by měla zaniknout. Nemůžu si pomoci, ale takovouto věc nemůže napsat člověk, kterého bych měl považovat za moudrého. Tento bloger zcela očividně splácal dohromady dvě různé věci. Víru v Boha a víru v náboženská dogmata.
Překlad modlitby Otčenáš přímo z aramejštiny, tedy z jazyka Ježíšova. Jeho smysl je jiný - širší - než v nám známých překladech bible. Jak to tedy bylo skutečně myšleno? - Posuďte sami... Autorem překladu z aramejštiny je Neil Douglas-Klotz.
V decembri 1945 egyptskí roľníci našli viac ako 1000 strán starých papyrusových rukopisov vo východnom svahu údolia horného Nílu, neďaleko mesta Nag Hammadi. Texty sú (nekvalitným) prekladom z gréckeho originálu do koptčiny. Tento dialekt sa rozvinul po invázii Alexandra Veľkého v r. 332 p.n.l., a bol v Egypte neskôr nahradený arabčinou. Miesto nálezu už bolo známe ako miesto, kde bol v r. 320 založený kresťanský kláštor. V r. 367 tamojší mnísi prepísali asi 45 rôznych náboženských spisov do kódexov, vrátane evanjelií Tomáša, Filipa a Valentína. Celá táto knižnica bola starostlivo zapečatená v urnách a schovaná medzi skalami, kde zostala neobjavená asi 1600 rokov. Teraz sú tieto papyrusy uložené v knižnici v Káhire. Téma knižnice má veľa spoločné s prvotným kresťanstvom, východným náboženstvom a svätými mužmi (a ženami) všetkých čias.
A stalo se, že mnoho nemocných a chromých přišlo za Ježíšem a ptali se ho: „Když všechno znáš a víš, řekni nám, proč musíme tak hrozně trpět? Proč nejsme zdraví jako jiní lidé? Mistře, uzdrav nás, abychom byli silní a nemuseli setrvávat v naší bídě. Víme, že máš tu moc, uzdravovat ze všech druhů nemocí, osvoboď nás od Satana a všech jeho velkých utrpení. Mistře, slituj se nad námi!“
Kresťanský svet oslavuje Vianoce 25. decembra, ale doterajšie výskumy ukazujú, že 25. december roku nula nie je autentickým dátumom Ježišovho narodenia, tak dňa, ako aj roku. Zodpovedá za to trochu trápny, hoci nechcený omyl skýtskeho mnícha Dionýza Malého, ktorého v roku 533 poverili, aby spätne určil začiatok nového letopočtu. Nešťastný mních však pritom zabudol na nultý rok, ktorý bolo treba vložiť medzi rok 1 pred a po Kristovi. Okrem toho, zabudol aj na štyri roky vlády cisára Octaviana Augusta.
