Zlo působí vždy skrze oddělenost. Je samo totiž odděleností: odděleností od Boha, vědomí Já. Tím, že je odděleností, tak zákonitě není z Boha a ani se v Bohu nenachází. V Bohu se zlo nenachází, a přesto je skutečné ve smyslu evidentních a reálně působících sil. Není výtvorem Boha, a není ani Bohem trpěno, jak často nevědomost ega ráda říká. Zlo je čistě výtvor bytostí odpadlých od Boha, které žijí v podmíněných úrovních, a které se spojují svými přesvědčeními, způsoby myšlení a chováním negativních emocí s negativními a destruktivními energiemi, které těmito zlými myšlenkovými proudy byly vytvořeny. Jinými slovy veškeré zlo je z ega a skrze ego také působí. Boha se zlo odpadlých bytostí vůbec netýká, ten jim dal pouze částečnou svobodnou vůli a pravidla. To, jak s tím bytosti naloží, záleží na každé bytosti zvlášť. Toto působení zla je velice evidentní a má své jasné známky, podle kterých je lze snadno rozpoznat, neboť zlo a jeho síly nejsou inteligentní natolik, aby je inteligence světla ryzího vědomí Já jsem neodhalilo a neosvítilo v celé své ubohosti, bídě a zmaru.
