S láskavým dovolením autora Vám postupne predstavíme mimoriadne hodnotné texty našej indoeurópskej tradície
Jan Kozák se narodil 21. 5. 1951 v Praze. Po studiu na gymnáziu vystudoval na FFUK obor archívnictví-dějepis. Kromě studia medievalistiky se také 3 roky věnoval na katedře dějin starého Předního Východu klínopisu (babylonštině, asyrštině a sumerštině) a poznávání starověkých kultur.
"Počas niekoľkých tisícročí sa ľudia menili a s nimi aj návyky a postupy Seta. Pred jeho nástrahami sa nedá ukryť, nemožno ho zakázať, možno ho len usvedčiť, uvedomiť si podstatu jeho pôvodu a neviditeľného spojenia so svetom a s človekom, cez ktorého Set vplýva na vedomie más."
Gnostické vyobrazení boha s tváří lva, pravděpodobně jde o Samaela, stvořitele hmotného světa. Podle předlohy nakreslil Bernard de Montfaucon (1655-1741)
Koptský spis ze 4. století nazvaný "Podstata (dosl. Hypostasis) archontů" je součástí druhého kodexu nalezeného před šedesáti lety v Nag Hammádí. Předlohou koptského překladu byl nade vší pochybnost starší řecký text (asi z 2. nebo 3. století), který se ovšem do dnešní doby nedochoval.
Kniha Tomášova (nebo též Kniha Tomáše zápasníka) vznikla pravděpodobně v syrském prostředí ve druhé polovině 2. století nebo počátkem 3. století našeho letopočtu. Do dnešní doby se zachovala v jediném koptskému překladu ze 4. století, který byl objeven společně s dalšími křesťansko-gnostickými rukopisy v egyptském Nag Hammádí (NHC II/7 138,1-145,23). Kvůli částečnému poškození kodexu některé věty v textu nejsou úplné, několik pasáží zcela chybí. Existují nejméně tři hypotézy, které se snaží objasnit původ knihy. První z nich poukazuje na skutečnost, že většina díla (3/5) je psaná formou dialogu, zatímco zbytek tvoří souvislý monolog kázajícího Spasitele. Je tedy možné, že Kniha Tomášova vznikla spojením dvou samostatných textů. Prvním mohla být Kniha Tomáše zápasníka a druhým sbírka Ježíšových výroků, ovšem v poněkud deformované podobě ovlivněné zásahem editorů.
Graham Hancock je autorem s převratnými názory, jehož odvážné, avšak dokonale doložené teorie, jsou trnem v oku mnoha zkostnatělým vědátorům. Je tomu tak i v jeho knize "ZRCADLO NEBES - Hledání ztracené civilizace". Autor v ní mapuje pozůstatky po velmi vyspělé civilizaci, existující v dobách přibližně před 12.000 léty. Učenci této kultury, mimo jiné, zachytili nebeskou klenbu (hvězdy a souhvězdí v patřičném postavení) té doby ve stavitelských monumentech na různých místech zeměkoule. Je tomu tak nejen v egyptské Gíze, ale i v kambodžském Angkoru, na tichomořských ostrovech, v Peru nebo Mexiku. Poznání - gnose této civilizace byla nejvyššími kněžími chráněna před nezasvěcenými a zároveň předávána dalším pokolením. Graham Hancock - jak vyplývá z následující ukázky z jeho knihy - naznačuje, že toto prastaré "poznání" - tajuplná věda - mohla být ještě známá i gnostikům z dob kolem počátků našeho letopočtu.
