“Pojďme odhalit i další «úskalí» všeobecně známých teorií vesmíru. Především, vymezíme pojem hmoty. Jako hmota se rozumí, objektivní realita, kterou vnímáme. Vnímání – informace která vstupuje do mozku z okolního světa prostřednictvím smyslových orgánů. Účelem smyslových orgánů je zajištění optimální existence člověka jako živého organismu v okolním prostředí. Smyslové orgány člověka se zformovaly jako výsledek adaptace člověka na podmínky existující v zaujímané ekologické nice. Proto rozvoj smyslových orgánů šel cestou optimálního přizpůsobení se lidského organismu ekologickému systému.”
V případě náboženství, Bůh je “postaven“ na vrchol; z v případě moderní vědy, “mini-bohové“ jsou základem všech teorií. Avšak kam umístíme Boha, nehraje roli, v jednom případě zde máme monoteismus (víru v jednoho Boha), kdežto v případě vědy máme polyteismus (mnoho postulátů).
Láska je harmónia duší, to znamená, približne rovnaká evolučná úroveň vedomia. A láska mizne, keď prestane existovať harmónia medzi podstatami (dušami). Pri harmónii medzi mužom a ženou, nazývanou aj láska, obaja získavajú dodatočný potenciál jeden od druhého a okrem toho tu prebieha výmena kvalít medzi mužskou a ženskou podstatou. Bez toho je ďalší evolučný vývoj každého nad určitou úrovňou nemožný. Na to, aby sa mohol človek posunúť na ďalší evolučný stupeň, musí mať mužské aj ženské kvality, čo sa deje aj pri intímnom kontakte ľúbiacich sa partnerov. To sa nazýva biela tantra.
"Je mi veľkou cťou, že môžem hrať úlohu pri uvádzaní tohto diela. Prihovára sa môjmu intelektu lekárky a doktorky, zatiaľ čo oslovuje tiež najhlbšie túžby mojej duše. V dnešnej dobe sme zaplavovaní knihami New Age, ktoré nám hovoria, ako máme meditovať, vizualizovať, byť vnímaví alebo správne jesť. Pre mňa je to jasným znamením toho, že náboženstvo a tiež moderná veda, bolestne zlyhávajú. Súčasne sme preťažovaní dátami z informačnej revolúcie, avšak my sami sa prepadáme hlbšie do ignorancie a temnoty. Čím viac sme do toho zapojení, o to menej racionálne fungujeme."
Nikolaj Levašov, vědec a fyzikální teoretik, vytvořil zcela novou teorii vesmíru, která poskytuje odpovědi na řadu otázek, které moderní věda považuje za neřešitelné. Na základě postulátu anizotropie (nehomogenity) vesmíru vysvětluje nezbytné podmínky pro objevení-se živé hmoty, přírodní zákony, které vedou k nevyhnutelnému vzniku života a později rozumu, a vědomí, které se objeví také nevyhnutelně, pokud jsou splněny určité podmínky. Levašovovy pohledy nemají nic společného s „Vulgarmaterialismus“ (něm.), mechanickým materialismem. Silně věří, že hlavní otázka filozofie je absurdní a že duch a hmota je v podstatě jedno. Odhaduje lidské schopnosti jako bezmezné a nemá pochyb o tom, že myšlenka může ovlivnit fyzickou hmotu: ve skutečnosti, může dělat věci, které si ani nejodvážnější science-fiction nedokáže představit.