V pôvodnom znení...
Velkou pyramidu máme postavenou. Tentokrát si prohlédneme objekty na Gízské plošině a budeme vyhledávat objekty, které nás přesvědčí o mistrovství egyptských stavitelů a matematiků. Budeme hledat svědectví o obráběcích technologiích, hledat technické a fyzikální prostředky, kterými bylo možné geometrických tvarů dosáhnout.
V předchozích dílech jsme probírali stavbu pyramidy z hlediska možných technologií. Přitom jsme stavebním, obráběcím úkonům přiřazovali vlastnost "milimetrová přesnost", mezi kvádry nelze vložit ani žiletku – přesnost obráběcích technologií. Z hlediska uskutečněné stavby jsou jakékoliv teorie bezpředmětné, když se vyhýbají základnímu fenoménu přesnosti.
Stavíme pyramidu. Králova komora a Královnina komora je postavena a nám zůstává poslední úkol: dostat se na vrchol Velké pyramidy z úrovně Královy komory. Ve stavbě budeme pokračovat ve stínu dvou technologií: Technologie A – technologie pokročilé civilizace a Technologie B – technologie měděného dláta. Pokusíme se vymodelovat, jak by si s tím poradila dnešní, nebo i pokročilejší technika a jak technika měděného dláta.
Stavba Královy komory. V minulém dílu Experiment 17 jsme převezli z Asuánu do přístavu v Gíze žulu pro stavbu Královy komory. Dnes budeme ze žuly stavět Královu komoru. Opět podle technologie A s vyspělou technologickou úrovní a Technologie B s technologickou úrovní měděného dláta a doleritových koulí. Odpovíme na otázku, jak do výšky 60 m Královy komory lze vyzvednout kvádr těžší než 60 tun.
Transport. V minulém dílu Experiment 16 jsme se seznámili s problémy těžby žulových kvádrů v Asuánu technologií vyspělou a technologií měděného dláta. Pokusíme se zrekonstruovat přepravu 165 mohutných kvádrů pro Královu komoru do přístavu v Gíze pod pyramidou. Vyhodnotíme časové relace těžby a přesunu, jestli se v jednotlivých technologiích vejdeme do projektované doby stavby 20 roků.
Stavba Královy komory. V minulém dílu Experiment 15 jsme představili 2 technologie možné pro stavbu žulové komory panovníka. Teoreticky lze obě použít, jak jsme experimentálně ověřili, ale otázka je, jaká je realita. Jedna věc je jistá. Králova komora je postavena ze žuly, nám nezbývá, než se pokusit vystopovat její původ. Žulové kvádry jsou základním stavebním materiálem pro stavbu Královy komory, proto se budeme věnovat jejich výrobě, opracování a přepravě.
"V máji 1998 počas konferencie, ktorú usporiadal Art Bell ako súčasť aljašskej plavby, Dr. Zahi Hawass urobil vyhlásenie o novom objave v Gíze. Uviedol, že sa našla šachta dlhá okolo 30 yardov (27,5 m, pozn. red.) pod druhou pyramídou a že spolu s tunelmi a obrovskou jaskyňou sa našiel aj nový sarkofág. Tunely boli pod vodou, takže kvôli predbežnej obhliadke bola využitá pomoc potápačov. V budúcnosti, ako povedal Hawass obecenstvu, sa pokúsia o odčerpanie vody, aby mohlo skúmanie pokračovať. Hawass sa zjavne veľmi tešil, keď hovoril o tomto objave. Napriek možnej zámene medzi vyjadreniami „pod druhou pyramídou" a „pod násypom", zdalo sa, že táto správa hovorí o tom istom mieste."
Králova komora. V minulém dílu Experiment 14 jsme se seznámili s Královninou komorou, tajnými dutinami, chodbami a šachtami. Dnes postoupíme na stavbu Královy komory. Vědomosti o tom, jak se pyramida stavěla, ukládal stavitel do tajných komor. Dále pokračoval v přípravě na stavbu Královské komory. Nejdříve se s komorou seznámíme a potom budeme stavět.
V minulém dílu Experiment 13 jsme se seznámili s Královninou komorou, tajnými dutinami a chodbami. Dnes postoupíme na stavbu Královniny komory a šachet z ní vystupujících. K čemu šachty sloužily zatím neumíme říci, ale každopádně jsou důkazem o mistrovství egyptských stavitelů. Po těchto vědomostech pátral i sám faraon Chufev a pátráme po tom dodnes...
