Etika

Klasická egyptologie učí, že pyramidy byly postaveny kolem roku 2500 před Kristem. Autorka pětidílného cyklu ale tvrdí, že existují důkazy, že pyramidy jsou ještě starší…

Na ceste duchovného sebazdokonaľovania je najdôležitejšie zameranie na etiku. Všetky ostatné zložky duchovnej práce tento hlavný smer iba doplňujú. V dobrých duchovných školách celého sveta vznikla tradícia začínať učenie výkladom základných etických zásad. Žiaci, ktorí ich neprijmú, nie sú pripustení k ďalšej práci. Samozrejme, etické zásady nie je možné osvojiť si za jeden alebo dva mesiace učenia. Je to práca na celý život.

Děj se odehrává mnoho tisíc let před naším letopočtem. Všude kolem mě je les. Jsem divoch a stojím na vrcholu skály. Pode mnou je údolí, okolo lesy, vlevo vodopád. Mám splnit zkoušku dospělosti. Nedokážu to. Všichni se na mě dívají. Jsem synem náčelníka. Měl bych po něm vést kmen. Mám skočit do vodopádu. Dole je velká tůně, nemělo by se mi nic stát. Když neskočím, tak mě vyženou. Bojím se. Otec mi to nikdy neodpustí. Je tvrdej. Znám ho z tohoto života, je to můj současný otec. Máme strašně neosobní vztah. Odmalička se ze mě snaží udělat náčelníka a vůdce. Je tvrdý, bez emocí, bez citu. Když neskočím, tak mě zavrhne. Nebude mě už chtít vidět. Nebudu už jeho synem.

Vzpomeňte si na několik bolestných okamžiků svého života. Za kolik z nich jste nyní vděčni, protože jste se díky nim změnili a vyzráli? Zde je prostá životní pravda, která většině lidí zůstává skrytá. Šťastné okamžiky nám činí život radostným, ale nevedou k sebepoznání, růstu a svobodě. Tuto výsadu mají jen věci, lidé a situace, které nám způsobují bolest.

Ležím skrčená. Už je mi tepleji, vím jenom, že se mnou kdysi byl nějaký muž, co mě opustil. Už ani nevím jeho jméno. Jsem na sebe pyšná, že jsem dokázala tak dlouho sama přežít. Jsem už dlouho sama, není to první den. Jeskyně, ve které žiju, není součástí skály, vypadá spíš jako kamenný domek na volném prostranství. Cítím se hodně sama. Cítím stísněnost a svíravý pocit na hrudi. Pořád mám pocit, jako by mě někdo někam táhnul a já nechtěla jít.

6 hlavných prirodzených povinností ženy. 64 zručností, ktorými by mal disponovať každý muž i každá žena. Do plnoletia (dosiahnutia 12-tich rokov) nosili deti ochranný odev ušitý z oblečenia svojich rodičov, poznačeného biopoľami svojho otca a matky. Po dovŕšení 12 liet volchvi vykonávali obrad menorečia, počas ktorého im Rodní Bohovia dávali skutočné mená ich duší namiesto láskavých detských prezývok, ktoré im dávali rodičia pri narodení. Dorastenci, ktorí podstúpili obrad menorečenia sa stali členmi spoločnosti.

Děj se odehrává okolo roku 1 700 před našim letopočtem v Arábii. Jsem žena, je mi 18 let. Jsem u studny v poušti nedaleko nějakého města. Jsem velice hezká. Ten muž má zahalenou tvář bílou látkou, to kvůli písku. On ale uviděl moji tvář. Je na koni a já mu podávám vodu na pití (křečovité pohyby tělem). Začíná na mně dorážet. Je hrozně surovej. Snaží se mně chytit. Bojím se ho. Ozývá se levá noha. Drží mně za nohu a kroutí mi s ní. Levá noha mně hrozně bolí. Snažím se křičet, ale on mi zacpává ústa. Chce mně znásilnit.

Jsem shluk energie letící Kosmem. Vracím se z výzkumné cesty, na které jsem hledal podmínky vhodné pro materiální život. Ty jsem našel na Zemi. Mám protáhlý tvar a skládám se z jednotlivých částeček, které se v celku kmitavě pohybují. Vzhledem k tomu, že zde není s čím porovnávat, nejsem schopen určit svoji velikost. Blížím se k velké energetické kouli, která je celkem, ze kterého jsem se před tím oddělil. Nemohu se k ní dostat, je okolo ní nějaké ochranné pole, které brání průniku agresivních energií.

Stránky

Odoberať Etika