Snahy o studium esoterických tradic u kultur jako je starověký Egypt nebo Indie mohou být někdy složité, protože dochované důkazy nemusí vždy vést k definitivnímu výkladu. Ironií situace je, že ačkoliv většina z toho, co nám přišlo z těchto tradic, přežilo převážně protože to bylo původně vytvořeno z kamene, existuje poměrně málo věcí, které můžeme skutečně považovat za „vytesané do kamene.“ Situace je je ještě horší v místech jako starověká Čína, kde události, které se nastaly kolem roku 3000 př. n. l., jsou často známy především z textů, které byly zapsány až kolem roku 300 př. n. l. a tudíž nechávají prostor pro zdravou akademickou debatu. A tak je klíčovým úkolem pro badatele jako jsem já, najít způsoby jak pevně „ukotvit“ interpretace, které naše výzkumy vyžadují, abychom dělali.
V dávnych dobách, keď mali národy k sebe bližšie, ako si myslíme, pretože vychádzali zo spoločného prajazyka a územia, vzišiel národ, ktorý sa usadil na našom území a priniesol si so sebou vieru vo vlastné mýty a ideológiu – kult Slnka. Staval na základoch staršej spoločnosti, matriarchátu Veľkej Matky Zeme, rovnako ako kresťanstvo stavalo na pohanskej viere, ich kultových svätých miestach a viere v pohanských bohov. Do spoločnosti materského princípu začali prenikať prvky princípu mužského, až nastala ideová rovnováha a postupom času sa stal nadradeným patriarchát.
V roce 1983 dospěl egyptský spisovatel a učitel ›› Robert Bauval k názoru, že tři velké pyramidy na Gízské plošině získaly svou polohu podle umístění hvězd Orionova pásu. Jeho postřehy, později označované jako Orion korelační teorie (Orion correlation theory – OCT), vznikly během jednoho večera během kempování a pozorování hvězd v egyptské poušti s rodinou a přáteli. Jeden z Bauvalových společníků komentoval rozložení hvězd v pásu Oriona a připomněl Bauvalovi Gízské pyramidy kde podobné, byť kontraintuitivní vychýlení existuje.
Čas si už s ľudstvom užil svoje. Pomenúvanie názvov mesiacov podľa cisárov i omnoho láskavejšie a Prírode bližšie pomenovania našich slovanských predkov. Nový rok oslavujeme na rôznych miestach Zeme rôzne – každý má nejaký svoj príbeh a dôvody, kedy to má byť. Napadla vám niekedy otázka, ako je to správne? Čo je určujúce pre určenie začiatku Nového roku? Alebo je to v podstate jedno a jedná sa čisto o vec dohody?
Egyptskí králi Neskorej doby radi s nostalgiou spomínali na zašlú slávu svojich predchodcov, na časy, keď faraóni vládli ako bohovia a budovali kolosálne pyramídy, ktoré navždy zmenili panorámu Egypta.
Neskorú dobu (747-332 p.n.l.) však charakterizuje chaos spôsobený inváziami, dobytím, spätným vydobytím a ďalšou inváziou. Sotva v tejto dobe nájdeme obdobie, kedy by si nejaký zahraničný vládca nerobil nárok aspoň na časť Egypta.
