Libor Čermák | Staré egyptské kosmologie o stvoření světa mají hodně společných věcí s tím, co říká moderní věda o vzniku života a historii naší planety. Je to jen náhoda? Snad každý starověký národ má nějakou svojí verzi pověsti o tom, jak byl stvořen tento svět...
Minule jsme navštívili na Sahaře lokalitu Nabta Playa s vyspělou kulturou, odkud do nilského údolí přišla nová kultura s vědomostmi umožňujícími rozvoj společnosti, ke kterému v následujících letech došlo. Dnes navštívíme záhadnou civilizaci již na egyptském území, která dodnes byla tabu, jako by se vynořila ze země - Sakkara Gisr el-Mudir. Jak se tam dostala? Vznikla vývojem kultury ze Sahary, nebo přišla odjinud? Budeme pátrat.
V minulém dílu „Experiment 5“ jsme skončili u toho, že na začátku dynastického období kolem 3100 př.n.l. bylo nalezeno množství kamenných artefaktů a přitom tehdejší hrnčíři uměli vyrobit nádoby pouze z hlíny. Budeme zkoumat toto přelomové období historie a prehistorie kolem roku 3100 př.n.l., kdy započala 1. dynastie. Budeme konfrontovat nálezy a hledat souvislosti. Uvedeme experiment, který připravila sama příroda.
Půjdeme po stopách, jak se došlo k tomu, že Cheops byl prohlášen za stavitele pyramidy. V prvním dílu jsme sledovali průběh experimentu se stavbou malé pyramidy, kdy i s použitím moderních prostředků to bylo fiasko. Pokoušeli jsme se vstoupit do dutin Velké pyramidy pomocí robotů s tušením nálezu. Zatím bez výsledku, ale naděje existuje. Zkoumáním komor nad pohřební komorou jsme dospěli k neprokázanému autorství Velké pyramidy. Je celá řada dalších skutečností, které se vymykají našemu myšlení. V tomto dílu budeme sledovat otázku tvorby kamenných artefaktů, které nebylo možné vytvořit měděnými nástroji. Tedy kdy, kdo a jak odpovíme nakonec.
Půjdeme po stopách, jak se došlo k tomu, že Cheops byl prohlášen za stavitele pyramidy. Pokusíme se zrekonstruovat průběh výzkumu a odhalování stavby nejdokonalejší ze všech pyramid - Cheopsovy pyramidy. Dohledáme dokumenty, které se vážou k autorství Velké pyramidy, uvedeme okolnosti jejich nálezu, navštívíme je v místech jejich nálezu a současného uložení.
V prvním dílu jsme sledovali pokus o stavbu malé Velké pyramidy, ve druhém dílu jsme sledovali pokus proniknout do neznámých dutin Velké pyramidy větracími šachtami. Jak to dopadlo už víme. Ve třetím dílu budeme sledovat průnik do známých komor neznámého účelu, které se nacházejí nad pohřební komorou faraona. Opět položíme otázky, které vzniknou při průzkumu.
Nechci opakovat uvedené informace o Velké pyramidě, přesto se pokusím zrekapitulovat průzkum tzv. „větracích šachet“. Spíš bych chtěl zdokumentovat nejasnosti, které se kolem toho točily. Pokud někdo má informace o dalším vývoji průzkumu šachet, rádi je přijmeme.
Nasledujúci text je pokračovaním kompilátu komentárov pána Mojmíra Štěrbu, ktoré zanechal pod článkom „Záhada okolo veľkej pyramidy“. Podľa nášho názoru si plne zaslúžia byť vydané ako samostatný článok a veríme, že povzbudia ďalších bádateľov vyjadriť svoje myšlienky. Prajeme skvelé čítanie.
redakcia
Takový experiment provedl egyptolog Mark Lehner s americkou televizní stanicí Nova, čímž chtěl dokázat, že to bylo možné pomoci měděných nástrojů a lan.
Nasledujúci text je kompilátom komentárov pána Mojmíra Štěrbu, ktoré zanechal pod článkom „Záhada okolo veľkej pyramidy“. Podľa nášho názoru si plne zaslúžia byť vydané ako samostatný článok a veríme, že povzbudia ďalších bádateľov vyjadriť svoje myšlienky. Prajeme skvelé čítanie.
redakcia
Libor Čermák | Byl posledním egyptským faraónem 4. dynastie. Nepostavil sice tak monumentální pyramidy jako jeho předchůdci. Když jsem si však zjistil rozměry jeho mastaby, nemůžu se nad něčím nezamyslet. Zakladatelem 4. dynastie egyptských panovníků je Snofru. Tomu se přisuzuje stavba hned několika egyptských pyramid. Kromě pyramidy v Medúmu, kterou dokončil po Hunejovi, postavil i dvě hlavní pyramidy v Dahshuru. Podrobněji jsem se jimi zabýval v článku Záhady pyramid v Dahshuru.
„Načúvaj svojmu presvedčeniu, aj keď sa rozumu zdajú dôvody nezmyselné.“
Egyptské príslovie
Pyramídy sa tešia najväčšej sláve spomedzi všetkých obdivuhodných stavieb starých Egypťanov. Hoci v 6. storočí padla mienka, že sú to Jozefove sýpky, a vyskytla sa hŕba najrozmanitejších teórií o ich účele, egyptológovia chápu pyramídy ako hrobky, hoci význam ich geometrického tvaru zostáva predmetom úvah.
