"V tom okamžiku jsem nevěděl, že ve Městě Bohů pod starodávnými pyramidami brzy uvidíme pro zdejší hory nepřirozené hroudy prachu, kter vznikají při broušení kamene. Budu se na ten prach okouzleně dívat a pochopím, že se tu nebrousily kameny, ale celé hory. A pouze tehdy a v plné míře si uvědomím energetickou sílu stroje dávných předků, lépe řečeno energetickou sílu člověka. Kromě toho, drahý čtenáři, se neudržím a trochu předběhnu vyprávění, když vám řeknu, že ve Městě Bohů objevíme ještě jeden stroj pradávných lidí, ale podstatně jiné konstrukce a obrovských rozměrů."
Představil jsem si v duchu obrovské Město Bohů, které napříč měří přes 50 km a které se skládá z mnoha různých pyramid, monumentů a zrcadel Času. Představil jsem si, že všechny z nich jsou navíc vícevrstvé, a uvědomil si, že v tomto areálu může být skutečně zakódován celý pozemský život, který byl kdysi stvořen (znovu?!) v celé jeho rozmanitosti a jednotě. Uvědomil jsem si, že nelze stvořit člověka... odděleně od všeho živého, protože... každá buňka se cítí být člověkem. Sáhl jsem do skříně, vytáhl mapu Města Bohů a začal ji zkoumat.
V dochovaných materiálech ze Staré faraonské říše se nachází řada odkazů, které jsou přinejmenším zvláštní. Podle staroegyptských záznamů měl bůh Thovt, který byl pro Egypťany symbolem moudrosti a který učil lidi řeči, matematice, psaní, čtení, astronomii a technice, vystoupit v doprovodu osmi prabohů ze „zářivého kamene“ neb, jak jinak, než z „tajemného vejce.“
Minule sme hovorili o Posvätnej geometrii...
Vrátíme se zpět do Luxoru, na pravý břeh Nilu. Nikde ve starověkém světě se nesnoubí čisté umění s čistým inženýrstvím výstižněji než právě v Luxoru. Člověk sochy nevnímá pouze jako nádherný symbol neuvěřitelně vyspělé starověké kultury, ale také jako symbol vrcholného výrobního inženýrství, který budí úctu i v našem současném světě.
Vypravíme se zpět k severu do Sakáry. 
Dnes se přesuneme z Gízy do Horního Egypta a budeme pátrat, jestli i zde se vyskytují produkty vyspělých technologií. Navštívíme skvost egyptské kultury, chrám bohyně Hathor a pokusíme se proniknout do nevysvětlitelného tajemství spojení techniky a umění.
Obelisky se tyčí k nebi jako symbol neomezené mocí vládců, jako pojítko se svým slunečním božstvem Ra, který jim měl zajistit život věčný. Touto mánií trpěli vládci světových mocností. Když nemohli odtáhnout z Egypta pyramidy, odtáhli alespoň obelisky. I když měli dostatek poddaných a prostředků, zjistili, že zhotovení 300 tunových kvádrů nejsou schopni zajistit ani s pokročilejším nářadím, než měli staří Egypťané. Proto nechali obelisky převážet s potížemi v celku nebo po kusech do svého království, aby ohromili své poddané.
Velkou pyramidu máme postavenou. Tentokrát si prohlédneme objekty na Gízské plošině a budeme vyhledávat objekty, které nás přesvědčí o mistrovství egyptských stavitelů a matematiků. Budeme hledat svědectví o obráběcích technologiích, hledat technické a fyzikální prostředky, kterými bylo možné geometrických tvarů dosáhnout.
Pyramidy v Gíze jsou tím nejmonumentálnějším, co kdy lidé za dobu své historie stvořili. Z celkem devadesáti těchto obrovských staveb, nacházejících se v Egyptě, jsou dvě opravdovou výzvou pro vědce a záhadology: pyramida Chufuova (Cheopsova) a Rachefova (Chafreova). Egyptský bůh Hor zase používal k létání také ještě jeden další létající stroj nazývaný NAR, neboli „ohnivý sloup“. Na dochovaném vyobrazení má NAR podlouhlý doutníkovitý tvar, který se postupně zužoval do kruhové trysky, ze které vycházejí čáry, symbolizující zřejmě kouř.