Žijeme v 21. storočí kresťanského letopočtu, pričom najmä náš dôvtip s vynaliezavosťou nám umožnil prežiť nebezpečné nástrahy prírody až doteraz. Umožnil nám dokonale obsadiť takmer všetky kontinenty Zeme a z človeka sa stal bezkonkurenčne jej najúspešnejší živočíšny druh. Vedecko-technický pokrok nás vytrhol z biedneho strádania a závislosti našich životov na podmienkach prostredia, ktoré sme si neurčovali sami. Vytvorilo to zdanie, že sme niečím výnimočným, akoby vládcom toho, od čoho sme len nedávno boli bezprostredne závislí. Toto naše egoistické vnímanie sveta dosiahlo hraničnej únosnosti, keďže sa naše krátkozraké nakladanie so zdrojmi planéty začalo prejavovať v mnohých sférach ako jej choroba.
Revoluční fyzik, doktor Amit Goswami, sdílí svůj pohled na neomezený potenciál vědomí jako podstaty všech cítících bytostí, a přemosťuje ohromnou propast, která leží mezi kvantovou fyzikou na straně jedné a duchovními představami Indie na straně druhé. Účastnil se mnoha vědeckých projektů po celém světě. Je autorem několika knih přeložených do devíti jazyků včetně vysoce ceněného vysokoškolského skripta Kvantová mechanika, která se na některých univerzitách používá jako učebnice základů matematiky kvantové fyziky.
maok a marek bolf, koncert Klarisky, 2011
Když někteří lidé promlouvají na veřejnosti, stávají se kanály pro velmi mocné psychické proudy, kterými magneticky působí na posluchače. Často říkáme, že lidé byli tímto způsobem „inspirováni“, ale to nemusí být nutně tento případ, protože když mluvíme o inspiraci je důležité znát její původ, její zdroj.
Slovenské Vianoce - svetlo vianočného stromčeka, štedrovečerná atmosféra, vôňa kapustnice a tradičného kapra, hlahol kostolných zvonov, ktoré zvolávajú veriacich na polnočnú svätú omšu. To je tradícia - to sú typické atribúty našich slovenských Vianoc! Náš advent je časom pokoja a duchovnej prípravy na Vianoce.
Vzpomeňme si na tu nejúžasnější část našich životů, vzpomeňme na radost, na pocity štěstí, neochvějné svobody, bezpodmínečné lásky k životu, které jsme zažívali ve svém dětství...
Anebo se na to můžete dívat tak, že když zacházíte s věcmi a jednáte s lidmi, reprezentujete určité hledisko, představujete nějaký názor, a druhý člověk představuje jiný názor. Pak do toho vstupuje o něco více vědomí... a vy nemusíte mít nutně pravdu, ani ten druhý nemusí mít nutně pravdu. Máme různý pohled na věci. To je více vědomí. A proč do toho vstoupilo více vědomi?