Vědci z University of New South Wales v Sydney nalezli skutečný účel 3700 let staré babylonské hliněné tabulky, která se ukázala jako nejstarší a nejpřesnější mezi starověkými trigonometrickými tabulkami na světě.
Vědci z University of New South Wales v Sydney nalezli skutečný účel 3700 let staré babylonské hliněné tabulky, která se ukázala jako nejstarší a nejpřesnější mezi starověkými trigonometrickými tabulkami na světě.
Roku 1884 narazili dělníci v kamenolomu u jezera Managua v Nikaragui tři metry pod prastarou geologickou formací v pískovcové vrstvě na otisky lidských chodidel. Přibližně ve stejné době byl poblíž Carson City v Nevadě objeven v břidlicové vrstvě otisk podrážky a v roce 1938 narazili geologové v Berey (Kentucky) ve 250 milionů let staré vrstvě na lidské stopy.
Na základě geologických analýz bylo zjištěno, že kameny jsou tvořeny silně zuhelnatělým andezitem, sopečnou horninou z mezozoika (geologický středověk planety Země), starou 220 milionů let, a tudíž o 160 milionů let starší než samy Andy. Celý dosah těchto nálezů si uvědomíme až tehdy, srovnáme-li jejich domnělé stáří s běžně přijímanou vývojovou teorií. Pokud bychom celé posuzované období zhustili do časového úseku jediného roku, vyšel by nám následující obrázek:
Ve střední Evropě bylo původní praslovanské obyvatelstvo povážlivě zredukováno v důsledku nájezdů, ale přežilo a nebylo zcela obsazeno.
Rozhovor s prof. Antonem Perdihem, autorem knihy “Původ Slovinců a ostatních Evropanů.”
