Apokryfy

Evangelium bylo ve starověku všeobecně známé a rozšířené. Obsahuje 114 Ježíšových výroků (logií). Více než třetina výroků více či méně odpovídá citacím v synoptických evangeliích, další třetina má gnostický charakter. Do dnešní doby se velká část Tomášova evangelia zachovala dokonce i ve východním čínském Turkestánu na tzv. Turfanských fragmentech (Turfan Fragment M 789) z manichejského prostředí. Existenci evangelia připomínalo mnoho představitelů prvotní církve. Na začátku 3. století (225-235) se o něm zmiňoval Hippolyt Římský. Ve 4. století před ním varoval jeruzalémský biskup Kyrillos, který ho nepravdivě označil za dílo manicheistů. Z Kyrillovy zprávy lze vyvodit, že spis byl mezi křesťany oblíbený.

Gnostické vyobrazení boha s tváří lva, pravděpodobně jde o Samaela, stvořitele hmotného světa. Podle předlohy nakreslil Bernard de Montfaucon (1655-1741)
Koptský spis ze 4. století nazvaný "Podstata (dosl. Hypostasis) archontů" je součástí druhého kodexu nalezeného před šedesáti lety v Nag Hammádí. Předlohou koptského překladu byl nade vší pochybnost starší řecký text (asi z 2. nebo 3. století), který se ovšem do dnešní doby nedochoval.

kp.ru | Isté je len jedno: existuje zbierka pozostávajúca zo 70 veľmi starodávnych kovových kníh. Vo všetkom ostatnom si informácie protirečia. No ak sa niektoré potvrdia, ľudstvo získa písomné svedectvo skutočného života Ježiša Krista, ktoré vzniklo hneď po jeho ukrižovaní. Niektoré knihy sú väčšie, iné menšie, niektoré hrubšie a ďalšie tenšie. Skladajú sa z olovených listov zošitých oloveným drôtom. Na listoch je šifra, ktorá nie je vygravírovaná ale navarená. Symboly sú v hebrejčine, aramejčine a gréčtine. Obsahujú hieroglyfy a kresby.

V decembri 1945 egyptskí roľníci našli viac ako 1000 strán starých papyrusových rukopisov vo východnom svahu údolia horného Nílu, neďaleko mesta Nag Hammadi. Texty sú (nekvalitným) prekladom z gréckeho originálu do koptčiny. Tento dialekt sa rozvinul po invázii Alexandra Veľkého v r. 332 p.n.l., a bol v Egypte neskôr nahradený arabčinou. Miesto nálezu už bolo známe ako miesto, kde bol v r. 320 založený kresťanský kláštor. V r. 367 tamojší mnísi prepísali asi 45 rôznych náboženských spisov do kódexov, vrátane evanjelií Tomáša, Filipa a Valentína. Celá táto knižnica bola starostlivo zapečatená v urnách a schovaná medzi skalami, kde zostala neobjavená asi 1600 rokov. Teraz sú tieto papyrusy uložené v knižnici v Káhire. Téma knižnice má veľa spoločné s prvotným kresťanstvom, východným náboženstvom a svätými mužmi (a ženami) všetkých čias.

Kniha Tomášova (nebo též Kniha Tomáše zápasníka) vznikla pravděpodobně v syrském prostředí ve druhé polovině 2. století nebo počátkem 3. století našeho letopočtu. Do dnešní doby se zachovala v jediném koptskému překladu ze 4. století, který byl objeven společně s dalšími křesťansko-gnostickými rukopisy v egyptském Nag Hammádí (NHC II/7 138,1-145,23). Kvůli částečnému poškození kodexu některé věty v textu nejsou úplné, několik pasáží zcela chybí. Existují nejméně tři hypotézy, které se snaží objasnit původ knihy. První z nich poukazuje na skutečnost, že většina díla (3/5) je psaná formou dialogu, zatímco zbytek tvoří souvislý monolog kázajícího Spasitele. Je tedy možné, že Kniha Tomášova vznikla spojením dvou samostatných textů. Prvním mohla být Kniha Tomáše zápasníka a druhým sbírka Ježíšových výroků, ovšem v poněkud deformované podobě ovlivněné zásahem editorů.

Časopis National Geographic ve spolupráci se švýcarskou nadací Mecenáš pro antické umění (Maecenas Stiftung für antike Kunst) zveřejnil počátkem dubna 2006 obsah Jidášova evangelia. Vydání apokryfu ve třech světových jazycích (němčině, angličtině a francouzštině) bylo avizováno déle než rok. Práci na překladu se věnoval odborný tým pod vedením profesora Rodoplha Kassera z Ženevské univerzity. I přes veškerou snahu se vědcům nepodařilo obnovit celý text. Zrekonstruovány byly čtyři pětiny evangelia.

Odoberať Apokryfy