“Archetyp je cosi, co se objevuje mnohokrát v různých podobách (barvách, příbězích, událostech), ale přesto, kdykoli je tento "prožitkově-imaginační komplex" aktivován, máte pocit, že právě teď jste svědky něčeho zcela nového a originálního. Například když se poprvé zamilujete (a rozumem víte, že miliony předků museli prožít něco podobného), váš "prožitkový aparát" vám sděluje, že to tu ještě nikdy nebylo, jste uchváceni tajemnou a neznámou silou, silnější než vaše osobní vědomí. Tato síla vás oslovuje a vy jste vůči ní jakýmsi způsobem bezmocní. (A to i tehdy, kdy by váš rozum tvrdil, že se jedná o něco banálního nebo běžného).”


Úvodem žertovně - domorodé ženy ceněním svých zubů ocenily, že někteří vypočítaví cizinci jim darovali zrcátka, případně i pozornost. To jim potom jejich muži spočítali, s čímž indiánky nepočítaly – dostat nepočítaných.
Určite je zaujímavé pozrieť sa na vec i
Mohli bychom strávit celé hodiny nad tímto tématem, ale nepovažuji to za nutné, protože čtenáři jistě ví sami, jak se věci mají. Rád bych místo toho zmínil další momenty, které mě v dokumentu zaujaly. Velikonoční ostrov je dodnes také velice zajímavá destinace a přestože má svá tajemství, není jej nutně potřeba spojovat s mimozemšťany. Opět zde narážíme na stejnou záležitost. Mnoho pokusů již bylo provedeno o přemístění soch Moai a některé z nich i celkem přesvědčivé, takže by se zdálo, že domorodci věděli jak s nimi pohybovat.
Pryč jsou časy, kdy stolní počítač po půl roce beznadějně zastaral - dnes můžete i hodně náročné věci dělat na stroji starém třeba pět let (tedy, pokud jste si tehdy nekoupili nějakou obzvlášť lacinou šunku). A není moc důvodů si myslet, že to nepůjde ani za dalších pět let, alespoň jestli se nechystáte přejít od brouzdání webem, hraní her, střihu domácího videa a sledování HD filmů na profesionální 3D produkci dalšího dílu Hvězdných válek nebo modelování dějů při jaderném štěpení.
Po stáročia sa vedci pokúšajú vyriešiť záhadu, ako sa kolosálne kamenné sochy Veľkonočného ostrova presúvali. Teraz je tu nová teória a to kolísanie. Viactonové monštrá cestovali až 11 míľ (18 km) z lomu, kde bola vytesaná väčšina z nich bez toho, aby na ich prepravu boli použité kolesá, žeriavy, alebo dokonca veľké zvieratá. Vedci v minulosti testovali mnoho nápadov a zistili, že ostrovania museli použiť kombináciu polienkových valčekov, lán a drevených saní.
Podobně se ptá již několik let mnoho lidí po celém světě. Zažíváme důsledky skleníkového efektu? Jsou na vině lidské hrátky s atomovou energií? Rozbily časté starty raket rovnováhu v atmosféře? Je to trest boží? Nic z toho, odpověď už totiž několik let známe! Celá řada fyzikálních i sociálních jevů, které se odehrávají na naší planetě, mají svůj určitý cyklus a pravděpodobně i cyklickou zákonitost. Odhalit a vysvětlit původ těchto cyklů se velmi dlouho nedařilo. Jediným výsledkem bylo odhalení jedenáctiletého slunečního cyklu. Pokud se však potvrdí to, k čemu dospěla česká badatelka Ivana Charvátová, známe periodicitu a racionální vysvětlení několika dalších cyklů. Ale to není všechno - tento nový objev nejspíš změní dosavadní pohled na celý vývoj lidské společnosti. Se svolením autorky cituji část její práce.
Dostal jsem druhé oficiální výsledky rozboru magnet. částic, dovolím si tímto udělat krátké, neodborné shrnutí. Popud ke zkoumání těchto částic vznikl náhodou, při pozorování lesklé „špíny na okně“ a přípravě vody pro labor. zkoušky a jejího náhodného kontaktu s neodym. magnetem. Potom následoval „sběr“ na chodníku,na dvoře, v CHKO a po trase Humpolec Č. Budějovice. Všechny vzorky jsou si „opticky a magneticky“ podobné, liší se množstvím. Rozhodující pro testy byl sběr na dvorku R.D., 21. 2. 2011. Místo je ze S.J.Z. chráněno budovami, na dvorku neprobíhaly od r. 1999 žádné práce s kovem. Navíc je pravidelně sekaná tráva, takže určité množství částic bude určitě v kompostu. Bude zajímavé udělat rozbor.