Milí přátelé přírody a jejích bytostí,
viděli jste již někdy vílu, skřítka nebo elfa stromu? Řada lidí má tyto bytosti spojené s pověstmi, pohádkami nebo světem fantazie. Jedná se o bytosti, které mají zde na Zemi zcela konkrétní úkol, stejně jako my lidé. Starají se o růst stromů, květin, hornin, a chrání celá pohoří. V přírodě je plno takových bytostí a nemusíme je nutně pouze vidět.
Pod titulem „Přírodní bytosti a léčení Země“ vydala Margot Ruis druhou knihu o svých kontaktech s bytostmi přírody. Zprostředkovává v ní lidem varování a dobré rady z říše, ve které mají svůj původ procesy růstu a formování v přírodě. Hlavními tématy jsou pochybený vývoj technologií a společnosti, jeho účinky na přírodní bytosti a především rozumné možnosti, jak něčím přispět k „léčení Země“.
Známe je z pohádek, pověstí, písní, známe je z obrázků, obrazů, jejich sochy, sošky a jiná ztvárnění jsou v posledních letech dokonce velmi populární. Rozplýváme se nad jejich krásou a něžností, velikostí a moudrostí, a přesto – málokdo z lidí věří v jejich skutečnou existenci...
Naši předkové od pradávna vyprávěli příběhy o rusalkách, hastrmanech, skřítcích a vílách. O jejich existenci se psalo a mluvilo ve všech kulturách a na všech kontinentech po celá tisíciletí. To jen naše hloupoučká mladá „moderní“ společnost zavrhla všechny tyto příběhy a odkazy jako pohádky pro děti a přestala jim zcela věnovat pozornost. Když se ale rozhlédneme kolem, tak to podle toho taky tak vypadá...
Margot Ruis pochází z Vídně, nyní žije ve Waldviertelu (Rakousko). Pravidelně se zdržuje v Indii, kde od roku 2003 podporuje projekt sociální pomoci. V roce 1994 vyšla její první kniha „Přírodní bytosti - setkání s přáteli člověka" (česky v nakladatelství Integrál Brno, 2004), v listopadu 2011 kniha „Bytosti přírody a léčení Země - život s jiným světem" (česky v nakladatelství Integrál Brno, 2012).
Jednou z oblastí, v ktorých sa od nás prírodné bytosti veľmi líšia, je spôsob ich vnímania. Spočiatku som sa divila, ako to, že dévovia stromov a iní elfovia poznajú podrobne moju životnú situáciu, zdravotné problémy, alebo témy, ktoré ma práve zamestnávajú. Na moju otázku mi déva stromu odpovedala, že vraj na mne môže tieto veci vidieť. Tým „na mne“ ale nemienila špičku nosa ani iné výrazné časti tela, ale môj jemnohmotný zjav.
