Po celém světě jsou rozeseté geoglyfy vytvořené dávnými civilizacemi - gigantické zemní kresby viditelné pouze z výšky. Nejznámější jsou obrazce na peruánské planině Nazca. Jen několik desítek kilometrů od nich je však ještě mnohem podivnější útvar: přes horské hřbety a strže se táhne něco, co ze všeho nejvíc připomíná obří děrnou pásku. Populární lovec mimozemšťanů Erich von Däniken má mezi vědci nepříliš dobré jméno. Oproti svým kritikům však disponuje jednou velkou výhodou - většinu lokalit, které ve svých knihách popisuje, viděl na vlastní oči!
Poslední vědecké výzkumy ukazují, že samota je stejně nebezpečná jako stres. Badatelé z Ohio State University zveřejnili zprávu dokazující, že sociální izolace ovlivňuje imunitní reakce organismu, což vede ke výšenému riziku výskytu mnoha závažných onemocnění. "Z naší práce zřetelně vyplývá, že nízká kvalita sociálních vazeb má za následek zhoršení zdravotního stavu a zvýšení úmrtnosti," konstatovala Lisa Jaremka z Institutu behaviorální medicíny na Ohio State University.
Nepřímých indicií možná naznačujících někdejší návštěvy mimozemšťanů na Zemi není právě málo, přesvědčivý důkaz, který by obstál i před přísným zrakem vědy, však i po mnoha desetiletích vytrvalého pátrání nadšenců stále chybí. Je možné, že by tu návštěvníci z hvězd byli a přitom nic neztratili, neodhodili, nezanechali? Kdyby se podařilo najít pozůstatky nějakého vyspělého technického zařízení ve starých geologických vrstvách, vše by bylo rázem jasné.
Ve vápenci vznikajícím před desítkami milionů let se sotva mohou nacházet lidské stopy - i malé dítě dnes ví, že lidé nemohli být současníky dinosaurů. A přesto takové stopy na různých místech světa existují. Jedna z lokalit se nachází i nedaleko od nás, poblíž slovenského města Martina. Od nálezu záhadných stop v kameni na Slovensku uplynulo už několik desetiletí. Roku 1967 jakýsi T. Smiešok objevil nedaleko obce Koňská v okrese Martin prohlubně ve skále nápadně připomínající lidské stopy.
Philippus Theophrastus s Hohenheimu zvaný Paracelsus je považován za otce novověkého lékařství. Jako první se odvážil jít za rámec antické mediciny, kterou do té doby středověk jen bezmyšlenkovitě napodoboval. A nejen to - Paracelsus se (na rozdíl od jiných stejně zvídavých ale méně přímočarých kolegů) odvážil své netradiční názory také zveřejňovat.
Svátek Silvestra bývá obvykle spojován s nevázaným veselím, muž podle kterého dostal jméno, však s alkoholem zřejmě neměl nic společného. Nejen to: dokonce byl prohlášen za svatého, což se alkoholikům obvykle nestává. Poslední den v roce má svátek Silvestr podle papeže Silvestra I., který shodou okolností 31. prosince 335 n. l. zemřel.
S nadcházející zimou se stává dominantou noční oblohy opět hvězda Sirius ležící jižně od souhvězdí Orionu. Jde o nejjasnější stálici severního nebe - a současně o hvězdu k níž se vztahuje nejvíc starých bájí a pověstí. Některé dokonce tvrdí, že v dávné minulosti ze Siria přiletěly bytosti, které naučily pozemšťany základům vědění.
Parapsychologie, zkoumání aury, psychotronika, léčivé energie, léčitelství - to všechno jsou jevy, které dnes jedni nekriticky vzývají, zatímco jiní je stejně nekriticky odmítají. Jedním z průkopníků těchto bádání byl Karl von Reichenbach, který významnou část svého života strávil na Moravě. Karl von Reichenbach nebyl žádný šarlatán. Naopak, šlo o jednoho z nejvýznamnějších vědců a podnikatelů, kteří v 19. století působili na našem území.
Byla by to asi největší revoluce v technice za posledních sto let: kdybychom měli vodiče bez elektrického odporu (supravodiče), náš svět by se nejspíš změnil stejně dramaticky jako po vynálezu parního stroje. Ale možná ještě mnohem víc, protože mnoho aplikací tohoto jevu si dnes ani neumíme představit. Supravodiče sice opravdu existují, fungují ale jen při velmi nízkých teplotách, jejichž udržení je složité a drahé. Vysokoteplotní supravodič proto je pro dnešní fyziky a elektrotechniky totéž, čím byl kámen mudrců pro alchymisty.
Je to možná jeden z největších úspěchů naší paleontologie a antropologie a současně i světový unikát: na území bývalého Československa (v Gánovciach, pozn. red.) se podařilo objevit dokonalý otisk mozku neandrtálce. Místo seriózního výzkumu ale nejdřív vypukl spor o pravost nálezu.