„Ty vedeš dobrý život, Lobsangu, proto se nemáš čeho bát — a tak se neboj ničeho! Ale jsou takoví, kteří páchají zločiny a druhým činí bezpráví, a ty, když jsou sami, svědomí tuze trápí. Tvorové nižšího astrálu se živí strachem, jsou napájeni těmi, jež trápí svědomí. Lidé vytvářejí zlo myšlenkami. Možná že se někdy v budoucnu ocitneš v prastarých katedrálách nebo chrámech, které už stojí celá staletí, jako náš Džókchang. Ve zdech těchto budov ucítíš dobro, jež se zde soustřeďuje. Ale když pak náhle navštívíš velice staré vězení, kde se odehrála spousta utrpení a pronásledování, budeš mít pocit úplně opačný. Z toho plyne, že obyvatelé domů utvářejí myšlenkové formy, které se vtisknou do jejich stěn...”
Pozdravujem srdečne!
“Pri hľadaní neznámeho…”
„Žiadne náboženstvo nie je vyššie ako Pravda“
Seansy. Médiá. Zjavenia. A podvod. Toto sú niektoré z vecí, ktoré napadnú, keď sa spomenie špiritizmus. Tak ako mnoho vecí vo svete okultizmu, špiritizmus predstavuje dvojitú tvár mystéria a klamu. V jednom okamihu niekto začne veriť a druhý sa stretne s dôkazom, ktorý predpokladá, že celá tá vec môže byť podvod. Niekto si začne myslieť, že je to hoax, a objaví sa dôkaz, že na tom napokon niečo môže byť.
Člověk jako středobod vesmíru - i to je pojetí charakteristické pro věk Ryb, jakož i názory, ze kterých se vyvíjí rasismus. V období střídání věků dochází k uzákonění rovných podmínek pro každého, k integraci, zrovnoprávnění menšin. Až nastane věk Vodnáře, ztratí otázka rasismu, nacionalismu a sexismu své opodstatnění, neboť ze společnosti vymizí dualistické chápání života, jež je pro to nezbytné. V tomto období se střetáváme s tématy věku právě končícího a věku nadcházejícího: ocitáme se na křižovatce mezi novým a starým. Jak už řekl Tennyson, starý řád je určen k tomu, aby podstoupil místo novému.